TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 10.11. Evžen

Všechny rubriky

Fotografie

> Fotografie

> Krajiny

> Příroda

> Zvířata

> Makro

> Zátiší

> Portréty

> Akty

> Architektura

> Experimenty

>		Fotodokumenty

> Fotoreportáž

> Cestopis

> Sport

> Abstrakce

> Rodinné foto

> Ostatní

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Ako chutí moc
Autor: majster (Občasný) - smazáno

Čtenář - 10.12.2014 > Po návratu Klecandy z Bolívie ho Beneš poslal jako vojenského atašé do Itálie k Mussolinimu a tam Klecanda, především jeho manželka, načichli korporativismem. Po 2. sv.válce byl zatčen, postaven před Národní soud, ale byl osvobozen. Dlouho na svobodě nepobyl, skončil jako Jan Masaryk, ale okna na rozdíl od Jana Masaryka za sebou nezavřel. Jeho žena byla velmi hezká a vzdělaná, znala 4 jazyky Co se týče generála Josefa Svátka, to byl rodák z mého okresu Vysoké Mýto, rodák ze Štěpánova u Skutče. Když se v Rusku tvořila II. divize, byl pověřen velením 6. Hanáckého pluku, s nímž se navrátil do vlasti. Prohradní generálové Eliáš, Svátek, Voženílek, Bláha, Bílý, Vojta, co šli za Benešem jako svobodní zednáři, sklouzli za 2. sv.války po zednářské maltě pod gilotinu nacistů. Ti z legionářů, kteří šli krvácet za Benešovy zrádné spojence, též za moc nestáli, neboť byli ve službách zla a komunisti je pak po únoru 1948 zavřeli. Nejvíce na zednářskou politiku doplatili ihned po válce ti čestní; do ničeho se nehrnuli, když zjistili, jaká špína je politika dělaná Benešem. Počátkem ledna 1946 vyjela z chrudimské věznice další dodávka odsouzených do Kartouz. Po příjezdu nás rozdělili do studených cel na I. a II. oddělení. Chodbaři přinášeli slamníky vycpané slámou se sněhem, k přidělenému slamníku jsme dostali po jedné dece. Netopilo se. Ráno byla snídaně: šálek černé bryndy z melty a k ní 15 dkg suchého chleba. Nic víc! Po snídani přišel velitel I. oddělení, vrchní strážmistr Novotný (bydlel v nedalekém městečku Železnice) s písařem-muklem, bývalým děkanem z Husince, páterem Josefem Mojžíšem, příbuzným ministra, pátera Josefa Plojhara. Po válce byl zavřený za to, že u sebe na faře ukryl před rudými gardisty německou matku se synem, jenž utekl z wehrmachtu. Poskytl jim azyl jako Samaritán. Písař Mojžíš pak zapisoval, kdo z vězněných bude navštěvovat nedělní ranní bohoslužbu. Kdo se přihlásil, musel být připravený v neděli před 8. hodinou, abychom byli odvedeni do kartouzského kostela. Jednu neděli sloužil mši jičínský děkan Rohleder a střídal se s jičínským kaplanem P. Václavem Zemkem, jehož jsme si hned oblíbili, protože nás oslovoval „miláčkové moji“, nikoliv „přátelé“, neboť dobře věděl, co jsme zač a proč tu sedíme v kasamatech. U oltáře jim ministroval páter Mojžíš a Ignác Hájek, příbuzný královéhradeckého ThDr. Františka Hájka, kterého pak komunisté zavřeli do Kartouz. Na kůru zpívali generál Jan Syrový a bývalý ministerský předseda, agrárník Rudolf Beran.

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je sedm + deset ?

Napsat autorovi (Občasný) Zařazeno v Galerii

Addictive Zone Orbital Defender Game