TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 19.5. Ivo

Všechny rubriky

Fotografie

> Fotografie

> Krajiny

> Příroda

> Zvířata

> Makro

> Zátiší

> Portréty

> Akty

> Architektura

> Experimenty

>		Fotodokumenty

> Fotoreportáž

> Cestopis

> Sport

> Abstrakce

> Rodinné foto

> Ostatní

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

židobolševizmus pařížské komuny 1871 a přísaha komunardů u hrobu Rotschilda v Pere lachaise - vyplněná v Intenacionále v N.Yorku -příkaz židům změnit jména
Autor: joj (Občasný) - smazáno

Poznámky k tomuto příspěvku

joj (Občasný) - 13.12.2014 > žida Imre Nagyho v Budapešti při židovském komunistickém puči zastřelil žid Andropov ( generální tajemník UV KSSS 1987-88- předtím šéf KGB).Boj o moc mezi frakcemi židů vyhráli tak bolševici v Moskvě.Symbolická památka na vítězství N.Yorských židů- Imre Nagy v roce 1988 blahostlaven na pere Lachise- symbol vítězství nebolševických židů jež založili syndikát při Pažížské Internacionále a přešli do ilegality v N.Yorku

		<reagovat

joj (Občasný) - 13.12.2014 > V roce 1872 se pak internacionála přemísťuje do New Yorku. Je rozpuštěna 4 roky nato na filadelfském kongresu. Pokusy o oživení organizace se v dalších pěti letech selhaly- internacionála vstupuje do ilegality. Nicméně byla v roce 1889 založena Druhá internacionála jako její nástupkyně. Mezitím anarchisté nadále domnívali, že byli nespravedlivě vyhoštěni z internacionály a 15.-16. září 1872 se koná nový kongres v Saint-Imier. Zde dokodnuty zásady konspirace platné do vítězství židů v židobolšeickém puši v Rusku v roce 1917-zvaném jako Velká řijnová revoluce - pokrečovaly v Madarsku, Německu(Spartakovci-Roza Luxemburg, Liebknecht(Polsko ( Radek),Itálie..atd atd..

		<reagovat

joj (Občasný) - 13.12.2014 > boj mezi frakcemi židovstva vyvrcholil za Hitlera - nechali jeden klan nechal ten druhý v Evropě napospas Hitlerovi povětšinou chudé židy - přestože je mohli imigrovat do USA nebo na Krym ( Oděssští židé).Pak spojenci, ač o koncentračních táborech věděli- nikdy nebombardovali tratě přivážející vězně.Ale klidně bombardovali nedůležítý cíl pro strategii- Dráždany

		<reagovat

joj (Občasný) - 13.12.2014 > V česku vnímáme jemné ladění internacionalistů sociálně ne revolucionýřsky - proslov českých sociálnědemokratických poslanců ve sněmovně, stavících se proti českému státnímu právu, tak o něco později aktivní vystupování některých činovníků strany - mezi nimi zvláště Arnošta Bernera a Bohumíra Šmerala - proti antisemitským výtržnostem spojeným s tzv. hilsneriádou. Zde sehrál roli žid Masaryk. Vidíme zde první příznaky jevu - prudkého antisemitizmu. Tím je doplnění dřívějšího antiněmeckého a pro zjednodušení řekněme antikapitalistického modu v antisemitském vyprávění o nový prvek "Žida revolucionáře". Židovští bankéři a kapitalisté na jedné a židovští socialisté na druhé straně se stanou rovněž základem mnoha konspirativních teorií o "židovské světovládě".

		<reagovat

joj (Občasný) - 13.12.2014 > Fenomén přiblížení se sociální demokracie k širším vrstvám židovských voličů můžeme sledovat i na zajímavé diskusi, která proběhla v této době na stránkách Českožidovských listů - právo lidu-periodika jinak nakloněného k liberálnější české politické scéně - původně k mladočechům, později realistům. I toto periodikum se přes jednoznačný liberální étos svého obsahu snažilo vyjít vstříc demokratizačním požadavkům 90. let devatenáctého století a vyrovnat se se stereotypem Žida coby zbohatlíka a příslušníka hospodářských elit. V tomto směru je například velmi zajímavá na pokračování vycházející stať· o židovských dělnících na východě Evropy. V článcích se poukazuje na město Pinsk, kde se mělo v nehostinných krajích podařit Židům vybudovat průmyslové město. Velmi se zdůrazňuje to, že Židé zde nejsou pouze továrníky, ale také techničtí a zcela obyčejní dělníci.

		<reagovat

joj (Občasný) - 13.12.2014 > na druhé straně však četme v tenkrýt populární periodiku - Židovský list: ... Židovský lid má však poslání, velké poslání: uskutečnit mravní zákon a nikým nemůže socialismus ve své ryzosti a dokonalosti lépe být proveden, než židovským lidem, jenž pro socialismus je předurčen. ( 1889)

		<reagovat

joj (Občasný) - 13.12.2014 > Zde můžeme vysledovat fenomén pozdějších problémů i v běžném textu, tedy snahu interpretovat židovskou tradici, judaismus, jako základ socialistického přesvědčení. To nebyl v socialistickém hnutí ojedinělý jev, lišil se dle vývojového stádia partikulárních socialistických organizacích a jejich navázaností na celé národní hnutí, z jehož středu vznikal. To ostatně svědčí i o paralelním průběhu národní emancipace a socializace jako dvou stran jednoho demokratizačního procesu, pokud demokracii chápeme jako židovské emancipační hnutí

		<reagovat

joj (Občasný) - 13.12.2014 > Židovský lidový list poukazuje například na to, že mezinárodní socialistické hnutí používá deklaraci o židovském státu jako strašáka, neboť se dle něj "jedná o státoprávní choutky mocenské, podobné př. snahám státoprávním v Čechách ... Každý ale, kdo jen poněkud zná židovské poměry, ví, že jestliže tu a tam v židovské literatuře bylo použito výrazu "židovský stát ", tím ještě ani z daleka nejsou myšleny státoprávně suverénní nebo dokonce imperialistické snahy, nýbrž jen souhrn politických záruk, jež by umožnily nerušený hospodářský, sociální i kulturní vývoj Židů na území, jež se hodí k usídlení židovských vystěhovalcú - a to je jádro pudla jež pčivedl svět tam kde je

		<reagovat

joj (Občasný) - 13.12.2014 > Dalším důležitým tématem čekajícím na zeVlubnější zpracování jsou haličští uprchlíci. Byli to právě nejčastěji Židé, kteří v obavách před postupující ruskou armádou prchli do vnitrozemí a do života (zvláště české) společnosti přinesli nový fenomén. České země se totiž nikdy před válkou nestaly "dobrou adresou" pro východní emigranty a zdejší společnosti byl obraz východního Žida, se svými tradičními. rituály a vzezřením, cizÍ.( Olbracht- Golet v údolí) Tato cizost, doprovázená s pokračujícími válečnými lety atmosférou hladu, přinesla české židovské diaspoře nové problémy, se kterými se byla nucena vyrovnat. K dřívější charitativní činnosti, kterou projevovaly židovské organizace (opět jako důkaz loajality) ve zvýšené míře, nyní přibývá péče o židovské emigranty. Pocit povinnosti vůči státu je doprovázen solidaritou se souvěrci, ale i pragmatickým chováním Židů, kteří cítí, že se židovská imigrace stává obecným problémem, týkajícím se jich samotných.Pocit vykořeněnosti je žene do řad konspirace

		<reagovat

joj (Občasný) - 13.12.2014 > Sionisté, přes válku značně zesílivší, vydávají v roce 1916 tzv. Krakovský program. Ten se svým pojetím reforem habsburského soustátí velmi přibližuje hlavním bodům programových prohlášení " sociální demokracie koncipovaných v posledních dekádách před válkou

		<reagovat

joj (Občasný) - 13.12.2014 > Československá republika, jak bývá často zdůrazňováno, svůj poměr k menšinám vyřeší ve středoevropském prostoru nejliberálněji.Prozo taky potožidovské exesy jako židobolševický převrat v Madarsku či spartakovci v Německu v československu nejsou- navíc žid Masaryk je dostatečnou zárukou pro rozvoj židovského živlu

		<reagovat

joj (Občasný) - 13.12.2014 > Židé musejí redefinovat svou rakouskou identifikaci, se kterou dosud spojovali další osud po rozpadu Rakouskouherska. Ze strategických důvodů většina z nich okamžitě po ustavení nástupnických států veřejně prohlašuje podporu a loajálnost. Marshal inspirativně popisuje židovskou identitu v Rakousko-Uhersku jako "tripartitní", skládající se z polohy politické, kulturní a etnické?Ta umožňovala Židům prožívat svou identitu jako Rakušané, Němci (Češi, Poláci ... ) a Židé zároveň. Pokud se s takto pojatou identitou dostávali do konfliktu již od konce 19. století s rozmachem integrálního nacionalismu , ustavením národních států přestala být udržitelná docela. Československo v tomto směru představuje jen zdánlivou výjimku.

		<reagovat

joj (Občasný) - 13.12.2014 > Dalším fenoménem a konsekvencí Velké války je prohloubení levicové politické tendence (identifikace) mezi středoevropskými Židy

		<reagovat

joj (Občasný) - 13.12.2014 > Jistě, do-leva se posunula celá politická scéna reagující na pauperizaci a sociální radikalizaci obyvatelstva. Pro Židy ovšem představuje příklon do leva ještě další dimenzi. Tou je právě východisko z krize identity příklonem k supranacionální socialistické ideologii. K té jistě přispěla vlna nacionalismu doprovázená obvyklými antisemitskými excesy, sílícími s postupujícími válečnými událostmi. Ještě ve čtvrtém roce válečného konfliktu se zdálo, že všeobecná nouze a z ní pramenící "hladové bouře" přinášejí určitou míru solidarizace, alespoň mezi nižšími společenskými vrstvami. Od léta 1917 však postupně sílí i nacionalistické vášně, demonstrace českého dělnictva jsou nejednou doprovázeny protiněmeckými a protižidovskými vystoupeními. Ty zažije například Moravská Ostrava, Prostějov

		<reagovat

joj (Občasný) - 13.12.2014 > Dilema identity, eskalující v nejistotách posledních válečných let, postavilo (nejen) české Židy před nutnost volby. Ve změněné situaci musí Židé znovu přehodnocovat a hledat cesty k soužití s majoritní společností, procházející za války změnami (a krizemi) vlastními. Aktualizují se některé před válkou spíše naznačené směry identifikace, především komunistická internacionála, které nyní získávají na intenzitě i zcela nových kvalitách - a tou SE STÁVÁ ŽIDOBOLŠEVIZMUS

		<reagovat

čtenář POALE ZION - 13.12.2014 > zamlčovaná Židovská socialistická dělnická strana Poale Zion v česku. Mezi vůdčími osobnostmi se znovu objevuje V. Kessler, F. Brunner a F. Loria (brněnské centrum), dále K. Fischel, E. Waldstein (Bratislava), O. A1tschul a vůbec nejdůležitější osobnost prvních 2 let fungování PZ v Československé republice - Rudolf Kohn (Praha). Poslední čtyři jmenovaní se také zúčastní ustavující schůze Židovské národní rady (ŽNR) Mimo zástupců PZ se zde sejdou největší osobnosti českého a moravského sionismu jakými byli Max Brod a Ludwig Singer. Zatímco v českých zemích se daří poměrně lychle rozvíjet organizační strukturu, na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde bychom možná čekali větší možnosti uplatnění pro levicový sionismus, se organizace PZ rozvinula až mnohem později a za změněných okolností. Bylo to mimo jiné i díky tradičnímu postavení ortodoxního judaismu v Bratislavě, centru majícímu původně mnohem větší-

		<reagovat

Čtenář - 13.12.2014 > Prvním veřejným vystoupením ŽNR byla delegace vyslaná k českému Národnímu výboru se svými požadavky týkajícími se hlavně uznání židovské národnosti a obecně židovských menšinových práv. Podobné požadavky vznesli emisaň vedení Ludwigem Singrem vyslaní na pařížské mírové jednání, kde se setkali nejprve s Benešem (duben 1919) a později také s Masarykem. Od obou dostali vyjádření určité pOdpory a ujištění o náklonnosti zvláště Masaryka Přes opakovanou intervenci Nahuma Sokolowa (hlavy Světové židovské organizace), se ovšem nepovedlo získat potvrzení v podobě ústavně zakotveného uznání židovské národnosti./ředevším kvůli stejným požadavkům němců a poláků - a měření stejným metrem

		<reagovat

Čtenář - 13.12.2014 > Fo ústavy se jim však podařilo vpašovat "Židovský článek" Ustava z roku 1920 přibrán na základě mezinárodních smluv, které Československá vláda podepsala na mírových jednáních a které, díky úsilí Sokolowa a jiných, obsahovaly i ustanovení o ochraně židovské menšiny. Samotné uznání židovské národnosti se pak dostalo do výkladových dodatků první československé ústavy. Sionistům se navíc podařilo prosadit, aby se Židé nemuseli ve sčítacích censech prokazovat žádnou "obcovací řečí",

		<reagovat

Čtenář - 13.12.2014 > Ale brzy po založení POALE ZION začala byt strana sledována policií pro opraávněné podezření "činnost radikálně socialistickou nejzazších extrémú" a spolupráci se zahraničními agenty Komintemy. Do této skupiny se vešlo v prvních letech republiky celá řada politických i nepolitických skupin a hnutí, státní orgány byly v tehdy velmi citlivé na jakékoliv projevy neloajality a vyvozovaly z nich často razantní důsledky. Samotné šetření proti Poale Zion se táhlo poměmě dlouhou dobu, od jara 1919 až de facto do jejího rozpadu a vstupu jednoho křídla do KSČ a radikalizaci do židobolševizmu- do řela přichází ýod s pýýnačným židovským jmenem Gott- wald

		<reagovat

Čtenář - 13.12.2014 > - a tak - ŽIDOBOLŠEVIZMUS jež světovlády chce dosáhnout POMOCÍ ZBRANÍ A KRVE JE RUSKÝ ŽIDOBOLŠEVIZMUS (aziatský) - ŽIDOBOLŠEVIZMUS KTERÝ POMOCÍ KAPITÁLU A KORUPCE JE ŽIDOBOLŠEVIZMUS VÍTĚZNÝ N.YORSKÝ tzv bankovni ŽIDOBOLŠEVIZMUS. cíl stejný- cesty různé- počátek je I.komunistická internacionála potpořená rotschildy - program na ovládnutí světa programem židů: marxe, engelse a bakunina

		<reagovat

Čtenář - 13.12.2014 > James de Rothschild (1792-1868), bankéř (oddělení 7 hřbitova pere lachaise) - muž jež chtěl realizovat světovládu židů pomoci sionizmu- zanícý mecenáč komunardů a sionistů

		<reagovat

čtenář otcové - 13.12.2014 > Sionismus[editovat \| editovat zdroj]Rothschildové byli přívrženci vzniku samostatného židovského státu a světovlády, Edmond James de Rothschild byl patronem prvních novodobých židovských osad v Palestině. Balfourova deklarace, ve které se britská vláda vyjádřila pro založení židovské domoviny v Palestině, byla adresována předsedovi britské sionistické organizace Walteru Rothschildovi, druhému baronu Rothschildovi.

		<reagovat

kranad=fernet (Občasný) - 13.12.2014 > Vždycky budu hájit právo Petra Cibulky na jeho vlastní stranu a dokonce mu přát Každý den Vánoce a co nejvíc členů!!

		<reagovat

Čtenář - 13.12.2014 > Konečné řešení "židovské otázky" - komunistická koncepce Ndchstes Jahr in Jerusalem? Ndchstes Jahr in der Krim l Ndchstes Jahl' in Birobidjan/* Pokud bylo v minulé kapitole řečeno, že Židovská komunistická strana byla poslední platformou v československém komunistickém hnutí prosazující specifickou (mohli bychom snad říci) židovskou politiku a zároveň poslední organizací, ve které se shromažďují převážně Židé jakožto Židé, existuje jedna výjimka. Tou byl Spolek přátel Birobidjanu. Pokusem rozložit vnitřní sionistické organizace - nabídnout "Palestinu v Moskvě" - a získat pro Sovětský svaz a komunismus obecně sympatie Židů ze zahraničí, byl i plán výstavby "židovských autonomnich oblasti". Tyto oblasti měly mít politickou samosprávu a mělo na nich docházet k sionisty často skloňovanému "převrstvení" sociální a hospodářské stmktury Židů, kteří se zde měli věnovat převážně zemědělství.401 Po pokusech podniknutých v Bělomsku a na Krimu přichází v dmhé polovině 20Jet plán na založení autonomní oblasti na Dálném Východě, nazvaný Birobidjan podle dvou přítoků Leny, které jej obepínaly. Birobidjan je důležité chápat na pozadí fenoménu. Stalin byl Kaganovičem zavražděn kvůli hloupému nápadu vysídlit židy do Birobidžanu....cítil se mocný po vyhrané válce- ale zmýlil se, židé byli silnější- jako vždy

		<reagovat

Čtenář - 13.12.2014 > Po celé Československé republice se od roku 1934 zřizovaly pobočky Společnosti přátel Birobidjanu (případně Čsl. společnosti přátel Biro-Bidjanu). O jejich činnosti víme dnes žel dost málo.

		<reagovat

Čtenář - 13.12.2014 > O tom, kolik Židů z ČSR opravdu odejelo do Birobidjanu, nevíme, ale asi stovka.

		<reagovat

čtenář literatura - 13.12.2014 > VAGO, B., The Attitude toward the Jews as a Criterion of the Left-Right Concept, in: Vago, B., Mosse,G.L. (eds.), Jews and Non-Jews in Eastem Europe, Jerusalem: Israel University Press, 1974, str. 21-50. VAšíČEK, Zd., Archeologie, historie, minulost, Praha: Karolinum, 2006. VEIDLINGER, l, The Moscow State Yiddish Theater as a Cultural and Political Phenomenon, in: Frankel, l(ed.), Dark Time, Dire Decision:Jews and Communism, Studies in Centemporary Jewry an Annual XX., New York: Oxford University Press, 2004, str. 82-97. VLČEK, L., Německý novoaktivismus 1935-1938, Praha: FFUK, 2006, dipl.práce. VOBECKÁ, 1., Populační vývoj Židů v Čechách. Společenské a hospodářské souvislosti v 19. a první třetině 20.století, 2006, Praha: PFUK, 2006, dise11. práce. WEGER, T., Der Fremde im Bild des Juden. Antisemitische Karikaturen im deutschtschechischen Diskurs, in: Gleiche Bilder, gleiche Worte. Deutsche, Osterreicher und Tschechen in der Karikatur (1848-1948) / Stejné obrazy, stejná slova. Němci, Rakušané a Češi v karikatuře (148-1948)Mrnchen: Adalbe11 Stifter Verein, 1997, str. 60-70. WEIN, 1., Czechoslovakia's First Republic, Zionism and The State ofIzrael, Frankfurt: GU, 1998, dipl.práce. WEISBERGER, A.M., The Jewish Ethic and the Spirit of Socialism, New York: Peter zeiss

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + jedna ?

Napsat autorovi (Občasný) Zařazeno v Galerii

Addictive Zone Orbital Defender Game