|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Jsme leden
s čarami na dlaních podobných zorané hlíně
zavíráme dveře před tikotem hodin
nenarozeni i mrtví najednou neboť čas
had, který pojídá sám sebe
právě je i není
stejně jako my
jen mé pocity z elektřin a neznámého
jsou tím, co bych přirovnal k pravdě
už jen proto jak přicházejí z odnikud
a vůbec nikdo je nevymýšlí
ani Bůh
vím, jsem podroben koloběhům i tichu
a zase posté nebo po tisící
vypluji z tůně mého zamyšlení a otevřu ústa třpytkám reklam
až budu se chtít spatřit ve výlohách, že jsem
a podoben rybě se skloním k tobě
za polibkem či zlomením vazu
i když tu nejsi
což vím padlý do ulic
a tak poděkuji v té nevyslovitelné vteřině
s níž vzniká prostor
v němž si způsobujeme lásku
a jediné co mohu je modlit se
ach Bože
dal jsi mi erekci i dlaně
abych obejmul ženu, tvé největší dílo, než navrátím se v prach
a přiváděl ji milováním k tobě
a taky srdce
abych se ti směl přiblížit
až bude čas
děkuji
však prosím za nás nevidomé, abychom došli vnitřních zraků
a prosím za slepé, dej jim okamžik doteku
v dětech ať je tvé světlo a tvá slunce ať vedou stále
ty kdož se plaví i v jiných souhvězdích
však k stále stejným břehům
z hlín či rtutí světů tvých
dej nám prosím tvoji milost
ať nám je tím co nazýváme radostí
a v andělech ať nalézáme naději
když zapomeneme, že jsi
a za mě prosím dej
ať mléčná dráha na jejích ňadrech
té s kterou jsem
má barvu rána
a je bílá
jako teď
|
|
|
