|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
„Co budeme dělat pánové? Situace je vážná,“ pronesl oficiálním tónem lord Zasrdcerven Scénovič, rozvážně se tahajíc za knír.
„Přesně tak,“ zachraplal Betonito Botičeli v oblaku doutníkového kouře, „padá poslední hráz.“
„Snad nebude tak zle,“ snažil se je mírnit mistr řádu Ekonom Ekonomovič Globalkin.
„Že ne?!“ vypískl Scénovič, „vždyť oni se tomu úplně postavili,“ jódloval.
Globalkin ho vystřelenou dlaní zarazil. Zamračené obočí vytvořilo respektu hodný kaňon. „Proto jsme se tu sešli, abychom jednali o dalším postupu. Navrhuji, abychom se se situací vyrovnávali každý po svém a především o samotě,“ nespouštěl oči z přecitlivělého lorda.
Tlustý Ital hnijící v křesle zamával doutníkem nad klenutým břichem. „Moje řeč, my se tu musíme dohodnout, jak tu zeď podepřít.“
„To není zeď Betonito!“ cedil vztekle přes zuby teplý lord, nenávistně sekaje ukazovákem proti rozvalenému králi organizovaného zločinu. „To jsou sračky. A ty sračka na nás vlítnou a my budeme celí od sraček!“
„Lorde Zasrdcervene, varuji vás…“ pokáral ho asketický mistr.
„Dobrá, dobrá pánové…“ klopotně se nutil ke klidu šlechtic, jehož knír byl na levé straně sežmoulán do úhledné špičky.
„Povězte mi,
jak teď chcete přesvědčovat lidi,
že lhát, je normální,
když právě kvůli tomu, zakázali reklamu?!“
|
|
|
