|
Otevřená skříň.
Všude slyším falešné tóny
všude zakopávám o „domnívám se“
leckdo říká své názory
loví je v bezedných zásuvkách…
Svět kolem je jako otevřená skříň
které chybí záda
každý může projít
každý se může zastavit
každý může hlásat
svoje nesmysly.
Kostel v Ústí
už je z toho leta nakřivo
jeho zvon neudává tón
a přesto denně
kolemjdoucí slyší
ozvěnu ve zdech obchoďáku
obklíčeni kulisami života
který jsme si vybrali
který nám stačí…
Je devět hodin večer
zmocňuje se mě absťák
několik hodin jsem neslyšel
žádného politologa
nutně potřebuji
aby mi objasnil
kdo jsou ti hodní a ti zlí
bez jeho mouder jsem naprosto ztracen
tak kdy už maskérka schová svůj pudr
a rejža vypustí na plac hodného strejdu
co umí blejt až to voní
jako v kompostéru
když do něho vysypeš čerstvě posekanou trávu
tu vůni nevymyslíš
prostě si přijde jen tak
beze slov…
|
|
|
