Pouta
lásky
1:
Už
dávno nejsem náctiletý,
roky
ty mi strašně letí.
Je
na čase, abych se ptal,
proč
mě láskou ještě nikdo nespoutal?
O
peníze nemám nouze,
nemoc
je slovo pouze.
Je
na čase, abych se ptal,
co
mi chybí, abych někoho upoutal?
R:
Asi
se stal někde omyl,
že
mi ještě nikdo nenasadil – pouta lásky.
Nebo
je mým osudem, o samotě žít,
nepoznat,
co to je mít – pouta lásky.
2:
Už
dávno nejsem náctiletá,
strašně
mi utíkají léta.
Je
na čase, abych se ptala,
proč
mě láska ještě nespoutala?
O
chytrost nemám nouze,
lenost
je slovo pouze.
Je
na čase, abych se ptala,
co
mi chybí, abych někoho upoutala?
R:
Asi
se stal někde omyl,
že
mi ještě nikdo nenasadil – pouta lásky.
Nebo
je mým osudem, o samotě žít,
nepoznat,
co to je mít – pouta lásky.
3:
Už
dávno nejsme náctiletí,
roky
ty nám strašně letí.
Je
na čase, abychom se ptali,
proč
jsme se láskou ještě nespoutali?
O
touhu není nouze,
samota
je slovo pouze.
Je
na čase, abychom se ptali,
co
nám chybí, abychom se upoutali?
R:
Překážky
jsou odstraněné,
už
je máme nasazené – pouta lásky.
Teď
je našim osudem, společně žít,
poznat,
co to je mít – pouta lásky.
|