TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pondělí 25.11. Kateřina

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Príliv z kolekce ajriš
Autor: žaža (Občasný) - publikováno 15.3.2016 (17:42:16)

	Klerik z atmosfery (Stálý) - 27.3.2016 > žaža> Poznám jedného zvrhlého autora, ktorý na tejto téze stavia celý príbeh, pričom sa mu vysmieva celé jeho vedomie a on sám zmetený, tápa v tejto piesočnej dune. Slnko páli ako Capsaicin, len s tým rozdielom, že má k dispozícii väčší povrch nepravidelného oblúka. A tak pri ďalšej a ďalšej kapitole je nižšie ako by si sám prial. Dokonca začína podozrievať okolie, že je to výplod, len jeho vlastnej chorej mysle, zatiaľ, čo on leží v horúčkach na lôžku v ústrednej vojenskej nemocnici. Piesok v očiach, ktorý by ho mal nabádať k strácaniu nádeje je pre neho iba zrkadlenie sa ďalekej fatamorgány len namiesto reči Beduínov počuje iba zvuk ventilácie umelých pľúc, ktoré nahradili jeho vlastné prejavy úzkosti. To nie je slnko, čo tak jasne žiari. To budú akiste neónové žiarivky. Mihlo sa mu vedomím. Bolo to posledné, čo zaznamenal a následne za tým pravým uvedomením si nasledoval iba dlhý konštantný tón. Zanikol niekde na periférii všetkých vnemov. Našiel cestu a ani na chvíľu neváhal vydať sa po nej. Ktovie. Možno práve táto takmer nebadaná cesta bude viesť tam kde sa túži dostať. Ukážka z textu Atramentom to nedokážeš. Tvoj text sa mi páčil.	Doporučil

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Klerik z atmosfery
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je šest + tři ?

Napsat autorovi (Občasný)

	předchozí ve sbírce

	1 4 (6) 7 8 12
	1 4 (6) 7 8 12

	další ve sbírce