Mám
něco uvnitř svého nitra
a
chci vám to říct dřív než zítra
je
to slov plný vak
a
činí na mé tělo tlak.
Slovo
za slovem se souká
teď
vím, že to nebude ani sloka
ani
žádná z mých rad
říkám
prostě, že mám rád.
R:
Mám
prostě rád
na
kopci ten starý hrad
a
lidi kolem sebe
šedé
i modré nebe.
Prostě
rád mám ženy
a
celou svoji zemi
i
chladovou tůni
až
po rozmanivou vůni.
I
když mě leccos tíží
zvládám
život bez obtíží
vyhýbám
se stresu
a
jen dobré zprávy nesu.
Život
na mě kouká
jak
rozkvetlá louka
i
já se na ni dívám rád
říkám
prostě, že mám rád.
R:
Mám…vůni.
Je
pro mě samozřejmost
rozdávat
kolem radost
a
užít si vše prosté
velká
věc z maličkostí roste.
Občas
se život vleče nudou
měl
jsem se vydat na cestu druhou?
A
pak dostává život rychlý spád
říkám
prostě, že mám rád.
|