|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
nejsme jablka
můžeme padat opakovaně
jenže
tak dlouho se nepadá daleko od stromu
až se člověk nezvedne
Počítání
Jsem běžný uživatel krve
chvíli se dívám dopředu
a pak počítám:
jeden krok vzad…
dva roky…
Kolikrát jsem slyšel sirény
ty kukačky asfaltového lesa?
„Ty-né! Ty -né!
I prostor, který jsme zabrali
má ohradu
i naše ohrada má dráty
jenže za nimi už nic není
nelze uniknout, jen se schovat
Nakaženi chytrostí
zbaveni sil
a přitom- sila by byla
plná vyrobených čuráků
plných semene
zmrdi…
A začalo to tak slibně:
jedna- vyrábíme
dva- máme
tři- vdechujeme
čtyři- jsme (výrobky)
pět- jedna…
Jsem spořivý typ
uspořil jsem mnoho smíchu
pod srdcem roztál v slzy
vyschnul v jízlivý písek hříchu
Dívám se dopředu
a pak počítám:
zítra- napřesrok
Sedm skutečných
Jeden vstoupit nedokázal.
Druhý nechtěl.
Třetí nesměl.
Čtvrtý nepůjde bez druhého.
pátý by šel rád.
Šestý se jen nachomýtl
a sedmý přece ví,
že táž řeka je už pryč.
Tak tam stojí na tomtéž břehu
a nebýt těch klobouků
a proklatých koltů,
vypadali by
jako já.
Vývoj
už se asi nehnu
tak co bych stál
si lehnu
už se fakt nehnu
ležím
a blednu
víc už nezblednu
čekám
na bednu
ve světle tmy
přichází sny
nestůj a jdi
teď musíš ty
|
|
|