suchá cesta
4 – mea culpa, mea maxima culpa
(od cesty revoluce v konání k evoluci v myšlení)
tep světa se
nápadně zrychlil
kočár letí i s chybami
které nikdo nestačí opravovat
matrix se nám směje
protože ho vzýváme místo Boha
strach z neznámé budoucnosti
nutí malé hybatele – fragmenty síly
jednat v mozaikové shodě
globalizace moci a mamonu
dobrodruhům stačí oplocený dvůr
a privátní tření pindíků
o jadernou hlavici
pokořitelé civilizací touží
po jistotě z vlastní dlaně
báječný nohsled vstřebá
prvotní impulz a dál jedná
dle „vlastní“ filozofie poznání
média jsou jen hrot ledovce
manipulace oslabeného vědomí
je nakažlivá rakovina srdce
starý svět potřebuje nové šaty
plodí nové unifikované oběti
v matrixových kostýmech
myslitelé jsou jen obtížný hmyz
na okraji konstrukce Spokojenost
fragmenty kontrolují vaše nápady
regulují nespoutanou fantazii
do barevných neškodných vražd
a vyprázdněných šablon polibků
utápí nás v nehledání sama sebe
nabízí masovou seberealizaci
a pevný uplatnění v rámci stavby
nabuzená mezirůstová generace
vymezující se proti „zbytku“ světa
může volně žít on line
v mnoha luxus cool arénách
neotřelá svobodně otrokářská tvář
čeká na zrod neposkvrněné generace
která byla počata z děsu a vášní
recyklovaných lžihrdinů
na troskách úcty a tolerance
virtuální svět překonal smrt
vysává povrch a nazývá ji pravdou
jinakost a šťáva
noví živí bojovníci podlehnou
a předem prohrají náš boj
proti útlaku tupé chtivosti
církev ztrácí krev a odumírá
hledači jdou individuální cestou
ateismus není bezbožný
ateismus čeká
dnes vládne lež
přetvářka a zrada
samoočistný proces
je zase ohrožen
ohlupováním davů
žijete mimo děložní lůžko
souložíte se svým Já
chlemtáte mrvu s pelyňkem
a to nejcennější z vás
utápíte ve vlastní šťávě
(4.5.2017)