TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pondělí 25.11. Kateřina

Všechny rubriky

Výtvarno, kresby

> Výtvarno, kresby

> Kresby, skici

> Malby

> Koláže

>		Klasická grafika

> Ilustrace

> Blbůstky-pokusy

> Experimenty

> Prostorové objekty

> Teorie, historie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Rectangle
Autor: Pollock (Občasný) - publikováno 1.10.2017 (11:22:09)

	čtenář pryč s kulisami - 5.10.2017 > čtenář> "Vážně srovnáváš svobodu lidského bytí s neschopností tvůrce nastavit si vlastní laťku a tu dodržet?" - Vůbec ne. Ale o nastavené laťce tu nevím nic. Myslíš že pollock tvoří bez ujasněného záměru, úplně anarchicky? Mně přijde že kdo bere umění vážně tak by to ani nedokázal. Tohle přece nemůžeme srovnávat s patláním nebo batikováním nějaké stařenky. Estetika pollockových prací - samozřejmě že je to hodně estetický a docela pochopitelný že ti to třeba přijde prostě jen efektní na úkor výpovědi. Estetičnost u pollocka je asi do určité míry podvědomá - a možná i hledání hranic estetiky, stejně jako hranic abstrakce v sobě. Nevěřím tomu že by se tu roubovalo něco - prázdná estetika - na prázdnou kompozici. Mně se tam pokaždé něco rozehrává, ale můžeš říct, že to je jen moje projekce - a že jediný co ty obrazy dělají je, že dávají divákovi svobodu aby se aktivně účastnil a "dotvářel". A že ta je přece nutná vždy, i u realistickýho díla nebo i u "díla" děcka ze školky. A nebo že abstrakce už je vytěžená. Jenže jestli autor potřebuje tvořit abstraktně, tak mi přijde nesmyslný mu to vyčítat, je to jako bys mu vyčítal způsob vidění. Sice něco do sebe má i postoj ve smyslu "co je mi nejbližší, to budu odmítat" ale není to jednoduchý. Dnešní doba je jasná akorát v tom, že nemá žádný jasný směr, ze kterého by umělci vycházeli nebo se vůči němu vymezovali, takže se většinou plácají v reflektování odcizení byť různými prostředky, s důrazem na originalitu - takže je logické, že někteří lidi se budou vymezovat právě vůči požadavku originality. Takže bys třeba tohle dílo mohl zařadit do padesátých let, a teď je otázka jestli je to problém. Protože to taky může být záměr a může působit silněji v kontextu s jinými pollockovými obrazy. Možná se ta tvorba dotýká otázek po časovosti a mimočasovosti umění, kdy technika vychází ze současnosti, proces je logicky "tajemství" a výsledky se obracejí k nějakým prazákladním elementům. Samozřejmě netvrdím že tohle je "to jediné umění", umění je neskutečně rozmanitý a proměňuje se aby zůstalo silné. Pollock má tvorbu jako odraz "intenzivního a smyslovýho prožívání" a to je to prostě jeden přístup, řekněme romantický. Jedna strana škály. Myslím že ten starý způsob funguje pořád - tvůrčí vývoj se děje souběžně s osobním, teda jestli se děje. Prudší změna může být asi jen v případě že se autor dotkne své hranice v jednom přístupu a zjistí že dál už to nejde.

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je pět + tři ?

Napsat autorovi (Občasný) Zařazeno v Galerii

Addictive Zone Orbital Defender Game