|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Na polích se pasou stíny letních mraků
kolem muk a stromů ubíhá mi cesta
a z nebe jsou slyšet zpěvy věčných vlaků
tráva ruce spíná stvol jí zdobí hvězda.
Kalužiny očí ve tváři ti zbyly
kolem nich ti prsty doteků teď kráčí
z nich ti kapky slzí v noci zapršely
to nic to jen duše křídla měla ptačí.
A obilí ještě na nohou se vlní
vítr kreslí kruhy v klasech na hladině
ryba ticha všechna přání právě plní
nepromluvíš - ona nikdy nezahyne.
Po dešti tvém tělo ránem krásně voní
jako Chanel včera ze svlečených šatů
a čas běží k smrti vteřin tikot roní
paprsek dne první daruji ti v zlatu.
|
|
|
