|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Stíny se míhají jak vlny v trávě
to vítr s listím si ve větvích hraje
a já se do nebe dívám jen právě
že hvězdné ovoce září a zraje.
Tam v nebi dalekém kam smí jen ptáci
za branou oblaků v zahradách času
kde stromy pod tíží ticha se kácí
a obilí prstů mých roste ti z vlasů.
Nespustit ze světla chce se mi oči
zamířit do výšek ochutnat let
a tělo odložit jak vše co končí
na peří stmívání opustit svět.
Svíce má shořelá do půlky je
a možná jen čtvrtina vosku mi zbývá
a světlo se jak voda má rozlije
z břehů se pokaždé ven rozednívá.
|
|
|