|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Je černé ráno a sněhem zní
šepot, jenž vychází tichu ven z úst
a srdce jako zvon se rozezní
do nebe myšlenky zkouší teď růst.
Na oknech vyrůstá lednová tráva
a růže z mrazu a s trny jak z dýk
doteky vychladlé, včerejší káva
vzdávají čemusi ve smutcích dík.
A hloubka tůně té láme nám vaz
vstávají ryby též jak v noci hvězdy
a žíly naplnil k prasknutí čas
tak truchlit za vlaky nad přejezdy.
Pak splynout s holuby do šedi nebe
do ran si nasypat pepř slov a sůl
a vidět, že světlo dává stín tebe
včelami pohledů naplnit úl.
|
|
|
