|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
jak to říct?
díváme se na pohádky
jsme ve školce
dodnes mi to neuvěřitelně zní
nikdy jsem už takovou animaci a vyprávění neviděl
bylo to jako bych plaval v medu
ve spomaleném čase
jenom tvary a úhledný čaroděj
v chodbě stály děti na které taky zapomněla máma nebo táta..
drželi jsme se za ruce
"proč má ředitelka tak veliké brýle?"
já nevím .. aby lépe viděla?
kdo ví
a hele
Péťa Poláček
nikdy ani potom jsem neslyšel takové jména
Luďek Kůta
Renata Pětíková
Ondra Simon
s jizvou na tváři jak bežel na hřišti a nevšim si lana nataženého
můj tehdy nejlepší přítel
jak jsme se schovali rodičům pod postel a pusama jsme prděli do koberce
v dospělosti jsme už nikdy nebavili
já flákání s kapelama on asi banka
janáčkovo nábřeží
hudba které se snažím porozumět
dneska
jsem dutý
abych přijímal
|
|
|
