TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pátek 29.11. Zina

Všechny rubriky

Výtvarno, kresby

> Výtvarno, kresby

>		Kresby, skici

> Malby

> Koláže

> Klasická grafika

> Ilustrace

> Blbůstky-pokusy

> Experimenty

> Prostorové objekty

> Teorie, historie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Najdi důvod, proč tyto dva obrázky nemohou spolu hrát (v comicsu třeba :) )
Autor: Zeanddrich E. (Stálý) - publikováno 0.0.0000 (00:00:00)

Zeanddrich E. (Stálý) - 25.3.2022 > ad z kolekce Odposlechnuto: (( Ad Barum Otrok. .-Šimek, pás, td. Od 01.listopadu 1988 do 31.ledna 1990 (tedy celkem 15 měsíců) jsem pracoval (tehdy ne zcela dle své vůle (dá se říci, že jako novodobý pétépák -takových tam nás bylo asi třicet..), ale dnes se na to docela dobře vzpomíná..) ve firmě Barum Rudý říjen Otrokovice. Na jednom druhu pracoviště - „u pásu" (běžící pás ale tvořil jen jednu, uzavírající část celé linky; - u té jsem, většinou, pracoval zrovna já).se vyráběla gumovitá (asfaltovo-kaučuková) izolace (vypadalo to přibližně jako IPA, ale bylo to podstatnější silnější,..., namotávalo se to -v délce cca 40 metrů, pokud si vzpomínám dobře- na relativně těžké dřevěné cívky,...,a používalo se to na izolaci do beden (kontejnerů) pro československou zámořskou flotilu (ano, než Klausova privatizace poslala, obrazně řečeno, československou zámořskou flotilu ke dnu, brázdilo světové oceán.y cca lodí) ) nás pracovalo celkem nejméně osm (z toho nejméně jeden ovšem o dvě patra výš, než ten zbytek - ten sypal do násypky kotle asfalt z 200kg sudů,..., několik desítek sudů denně (ty sudy ze silného plechu musel ovšem předtím pomocí těžkého kladiva a majzlu otevřít..)..), (( ...)). Já jsem těžkou práci,..., zato ale -možná -tu nejodpovědnější (a také, ovšem, jsem se při tom docela dost nachodil - při každé cívce nejméně jednou jsem se musel přesunout cca 10-12 metrů tam a zpět po mém úseku) -nastavoval jsem totiž (u závěrečného svislého válcovacího stroje (tři válce cca o metrovém průměru, umístěné ve sloupci nad sebou ) jsem nastavoval správnou tloušťku výrobku,..., a pak ovšem i správnou délku výrobku na každé cívce (tím, že jsem ji ve správném místě velikým nožem ručně prostě odřízl (nemohl by to provádět nějaký trpaslík -musel jsem se přitom rukou s nožem dosáhnout až na druhou stranu pásu, a tak jsem plně využil jsem svých 197 cm výšky ) ),..., zapisoval jsem správné údaje do lístku výrobku,..., zajištoval jsem i dobrý posyp antilepivou substancí (slepená hmota na cívce se totiž potom mohla pouze vyhodit) ),..., td. Na protilehlé straně pásu na mém úseku pracoval pan Šimek,..., člověk v těsně předdůchovém věku asi již , tedy o cca 35-40 let starší, než já (mně bylo v té době 21-22 let ) ten, kromě svých dalších povinností (také, jako já, např., podsypával :) ) se mnou úplně na konci celé linky vyměňoval plnou cívku (ta vážila cca 40-50 kg) za prázdnou no, a jednou jsem si povšiml, že , když tak stojíme vedle sebe pohybuje .ústy..., a slabě relativně tiše něco říká (-to ovšem bylo docela podivné -u této linky sice nebyl ten největší ..rachot - sluchátka jsme zde ..nenosili, jako, např. kousek dál u mlýnů, ale i tak jsme zde na sebe museli docela dost křičet, abychom se slyšeli (mimochodem, od mého otrokovického angažmá mírně nedoslýchám na pravé ucho :) ). Řekl jsem mu, že jsem nerozuměl -on ale jen mávl rukou . enóm y Za chvíli se to ovšem opakovalo (a zaslechl jsem něco jako ..žžžbllll.. ..um ..um, ..ccc; ..tll,..tll! (je třeba ještě možná dopovědět, že pan Šimek byl dosti uzavřené povahy,..., i třeba v šatně či v hospodě (ano, i tam jsme občas jako celá naše parta od linky zašli) málokdy něco řekl) znovu jsem se tedy zeptal, coříká -a on to znovu odbyl mávnutím ruky.. . Po chvíli (snad při další cívce?) se to ovšem opakovalo – zaslechl jsem v tom rachotu z jeho úst něco jako: ..ó vššš, ..ó vššš, ..., ..drr um, ..., ..žur áá ň.. . A mou otázku znovu odbyl mávnutím ruky.. . Znejistěl jsem. Doprčic – děláme snad nějakou system.atickou chybu? -Nebo ji dělám jen já, a on se necítí na to mi to říci?!!. A tak se to opakovalo ještě asi dvakrát.. . Ale příště jsem se už odbýt nenechal – když jsem zahédl, že těsně vedle mne -vzadu u cívky – opět pohybuje ústy, zarazil jsem práci, podíval jsem se na něj a důrazně se ho znovu zeptal: ..co jste říkal?! -Já jsem vám VŮBEC ..nerozuměl!! On se zarazil viděl , že tentokrát se z odpovědi již nevyvlíkne.. . -Ale..; ..nó ale..; ..ale dyť já si ..enóm, enóm ..žpívám!! , . *((S panem Šimkem jsem se docela spřátelil, v rámci možností -a došlo k tomu takto: – on se ..držel docela stranou,…, s lidmi moc nemluvil ( -možná i proto , že nemluvil moc dobře -chyběly mu asi nějaké zuby, a tak dosti šišlal ); - a možná i proto na něj zbyla nejtěžší přípravná práce, která se dělávala den předem (- samotná práce u pásu končívala -pokud vše šlo dobře -i dvě hodinky před koncem směn.y,…, ale z toho zbytku času bylo třeba počítat cca 30 minut na důkladnou očistu (sprchu, td.), a v průměru cca 30 – 40 minut na tu přípravu – a zrovna pan Šimek měl tu přípravu jednoznačně nejen nejtěžší, ale i nejdelší (myslím, že nejméně hodinovou); – měl totiž za povinnost navozit ze dvora výtahem, za pomoci obyčejného paleťáku, do druhého patra haly ty již zmíněné dvěstěkilové sudy s asfaltem; – na jeden vozík se ve dvou vrstvách vešlo pět sudů, a v jedné osobě bylo dost těžké je vyváženě naložit (složili se nepoměrně jednodušeji, ale i k tomu se hodili dva lidé), takže já, poté, co jsem dokončil svoji přípravu, jsem se, téměř pravidelně, ve svém volnu ještě vrátil pomoci jemu.. ))

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Zeanddrich E.
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + pět ?

Napsat autorovi (Stálý) Zařazeno v Galerii

Addictive Zone Orbital Defender Game