Miroslav Langer (Občasný) - 23.4.2003 > "U někoho jedině jeho vlastní smrt je tím dobrem, které společnosti přinesl." Pozoruhodná myšlenka. Pravdou zůstává, že její síla nastupuje opět až ex post, až po smrti. Nemluvě o tom, že zjednodušuje. Nic není černé, nic není bílé. I ti nejčernější měli své bílé stránky, i ti nejbělejší ty nejčernější - a mnohdy je jejich vnitřní podstata skryta pod nánosem pověr, fám, legend a všeho toho, čemu se říká historie.
Zrovna dnes v hluboké noci jsem viděl v televizi adaptaci divadelní hry F. Peroutky Šťastlivec Sulla. Nebo stačí připomenout některé Čapkovi apokryfy (například můj oblíbený apokryf Marie a Marta).
