|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Zdola se cosi blíží oslňuje
svou září jinak plní moje zraky
způsobem jiným znání naplňuje.
Nahlédnout chci tam vše ach cloní mraky
odhrnu je směle pohled do úzka
oponu shrnu zůstanou dva zraky.
První roztříštěný ..sím krátká schůzka
bezradný já stojím vstříc dálné výzvě
sejdi sem k nám dolů však cesta úzká.
Rozechvělý stojím kdo mě dál vyzve
postava dálná uprostřed všech stojí
protikladem krás zlo a dobro nazve.
Postřehu cos' týče křik dav připojí
had zla před všemi dobro ovinuje
potleskem vše kol postavu napojí.
Schopnost další vhled do dál rozvinuje
poměřuje díly do tam zprostřené
soustředění bod vyznání miluje.
Shlíží na pole v mlhách uklizené
středu aktivita až k bodu jedna
plochy zla jsou všechny temnem připravené.
Zpozorní postavy o co se zde jedná?
od středu kde vlny oběti zdraví
zlo napíná zrak zvlněný až ze dna.
Vidím paže jak se rozpjaté vábí
jedna druhé psst zdraví pevně stiská
šeptne ona dolem buďme více draví.
V tříšti soustředění tep náš zatleská
povzbuzením buď milá aktivita
zlo krásu rozhoří nad ní zablýská.
Kolkolem bují roste aktivita
navlékajís' všude prsteny hadů
krása pravá teď k radosti jich bita.
Otočením vhled zvedne výš náladu
bez konce oko nedohledná zloba
útočíme na vše z pevnosti hradů.
Teploty stoupají jak stoupá zloba
výheň žena moudra z pevna směr zvrátí
jiný vzduch než tamten již jiná doba.
Přemýšlíme o nás mimo spousty věr
vystupuje jiskra přes hranice let
zasáhne nás v místě citlivosti měr.
Cítíš ty to samé vše k radosti let
hranice zde tam pohled je rozpustí
vdechovat chcem' volnost v horizont let.
Sedneme my dvě nic nás neopustí
nepodstata dálek k našemu zraku
sedneme si blíž vesmír nás v seb' vpustí.
Cítím neklid vnitř jak na půli hrachu
rozloučím se s tvým já na krátkou chvíli
odlétáme v nás ve svůj oblak prachu.
|
|
|
