vítr píská na jazztrubky zkosenýho obilí
nikdo tudy neprocházel ani my tu nebyli
oschlý rty má pole brambor mráz mu leze do kostí
nebem krouží klikyháky táhlejch vraních výkřiků
na rukách nás zebou šrámy chladnejch ranních uhlíků
třeseme se chvějeme se a vůbec ne radostí

neděle je jako vždycky utahaná na třetí
červeň hlíny červeň jablek žluť listí co odletí
okopaný vlhký cihly zapadlýho nádraží
za zatáčkou v jiný zemi vlak už třikrát zahoukal
zimu nikdo nezastaví prodírá se krajem dál
v lese houby cihly mechu hlavičkama proráží