Ty příběhy, které si nosí

a, kdoví, zda  je někdo chce

z polévkového hrnce na sporáku

k večeři pojídat. A z toho hladu

po sdílení je celá vyhublá

prsty už odemyká zámky

a pas má náhle útle vosí.

Přečte je někdy?

za zády vlak

dveře se zavírají

jak vystoupit

jak nastoupit

jak uhýbat?

Dvě igelitky reklamní

nadité nezbytnostmi

všechno sníme, kuře

saláty

vajíčka do buchet

borůvky trochu rozmačkané

cukr na zavaření meruněk

a dálky nechytneš

ten vlak co někam odjíždí

si vybral jiné pasažéry

tvé tělo tady, vlasy též.

Co z tebe jede v tmách

že slyšíš tiché tlap, tlap,

tlap?

A v tiché noční kuchyni

si budeš sama vyprávět

své vyprávěnky bez sdílení

ještě než usneš zmožená

po víkendovém uklízení.