TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Úterý 26.11. Artur

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

>		Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Čekání
Autor: Tibeťanka (Občasný) - publikováno 2.9.2003 (00:35:29)

Den se s nocí sešel

a já tu bloudím dál.

Ten, co měl, sem nešel

a nechal mě tu sám.

Tma už městem kráčí

slunce šlo už spát.

Přemýšlím, zda radši

nemám tě přestat milovat.

Mým domovem je tma a stín,

šatem mým pavučina.

V srdci mém je strach a splín

a ten utápím kapkou vína.

Noc je pro mne den a den zase noc,

a tak čekám, čekám na pomoc.

Poznámky k tomuto příspěvku

probably (Občasný) - 31.8.2003 > Nevím jestli je to jen tím pokusem o zachování rýmu, ale ten rytmus místy dost drhne. A taky bys mohla dát na každý den jen jednu věc, aby tu nebylo tak přetibeťováno :-)		Body: 3

		<reagovat

Kelly (Občasný) - 2.9.2003 > výpoveď je to jistě upřímná, ale literárně ne zrovna povedená... každopádně nezoufej, bude líp!		Body: 2

		<reagovat

Lukas_ltm (Občasný) - 2.9.2003 > ..je to hezkej pokus a vubec nicim se nenech odradit, proste se neco obcas povede a neco o trochu min.... jsou to asi tvoje pocity a kdyz ti na ne nekdo rekne "nic moc" je to trosku drsny, ber to tak, ze to neni vyjadreni k tvym pocitum, ale k forme jakou je to podane... drzim palecky		Body: 3

		<reagovat