KOLOBĚH
Město, co neobjato pro svou plachost.
Tikot dnů pod krajem zdejším.
Viděl jsem probouzet aleje
-pohyb jímž se ukonejším.
Mršiny dnů jsou u cest
A karavana dále kráčí.
Noci podávaj protest
A dny nám sotva stačí.
Chtěl jsem ti Terezko postavit dům
-a nepřátelé nechat za branami
Naučit věřit snům
Nalézt kořeny pod cihlami.
Dřív než nás zahalí černý baldachýn
Než uzříš v zrcadle tátovu pečeť.
Odpočítá Cvilín, -jen pár zim.
Ve svém chrámu budou chtít tě učit klečet.
Střež by cizáci v poutech nevlekli tě do Egypta
Do otroctví nějakého Potifara.
Naděje přichází v oparu zítřejšího jitra.
Že co obdržela , dál dětem svým dala…….
|