|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Řeka se kradla po kamenech
jako by to, co odnesla
nechtěla přiznat
tiše si šeptajíc
prosby o odpuštění.
U nohou se mi vylila
jak malé dítě
které se zatím učí
významu slova čistota.
A zatímco našla
po kameních
po srázech
po vůních
svůj výraz
tak moje vnučka
s výrazem dámy
z velkého světa
si čurá
po nahých
nožičkách.
A řeka se zase odkradla
Že není už co zapírat.
Tobě, ženská, už jsem
všechno vzala
tobě, ženská
jsem všechno rozdala.
|
|
|