Kutnohorská krčma „Ke kostelu“
Kutnohorská krčma „Ke kostelu“ kvasí kongresem kasty krutých kriminálníků. Kasařský kádr Koniklec, kapitální kvítko, kdysi klempíř, krmí kachlová kamna krotkými kresbami komsomolců Kominterny, kráčejících ke krásným kolektivizovaným kolchozním kombajnům. Kamínka krmená krabicí karikatur komunistických kreténů kupodivu komicky kouří. Kluzký kápo Koniklec krká, kdežto krevnatý, krátkozraký, ke katolicizmu konvertovaný kapitulní kaplan Klekátko, kapitálním kvapem kráčí kálet ke kadibudce Králíkovy knajpy.
„Kanálie ! Kde kouzlíš kafe ?“ křičí Koniklec ke kiosku. „Ke kafi koňak !“ kvílí křikloun.
„Kňourale ! Koukej křupat křupky, Křováku !“ kárá Koniklece kantýnský Králík. Káraný kverulant krade krupicovou kaši. Kaplan Klekátko kape kozlík (=valerián). Králík, klofající kokain, klohní kapitálního krocana. Klenoty Králíkovy kuchyně - krocaní kotlety, krocaní kolínko, kůžička...
Kávovar konečně kvíkl. Kročeje klapou. Králíkova korpulentní klimakterická konkubína Kadrnožková, kdysi krásná kůstka, konečně kráčí ke Koniklecovi. Kasíruje kýžené kafe ke koňaku.
„Kokote, kroť kušnu ! Kazíš kšeft, kleslej kašpare. Kámošové, Koniklece krmíme křovím. Kdopak krade kaviár keserem ? Kluzké klepy !“ kráká kometa Kadrnožková. Krásná květomluva košaté klevetnice. Kočičím krokem kluše Kadrnožková ke kuchyni, komíhajíc kýtami.
Králíkův kníratý kyselý ksicht královského kata kouzelně konkuruje kouřícím kamnům. Kdesi klíčí kapitální karambol. Kvasí katastrofa...
Kouřící kamna konečně křachla. Kouř kontaminuje krčmu. Kouřová koupel. Králíkův krhavý krahujčí ksicht komicky krabatí. Konsternovaný kaplan Klekátko kvapně kondoluje.
„Kýbl, kýbl !“ křičí konsternovaný křivohubec Králík. Kuckající Kadrnožková klopýtá křížem krážem kouřem. Koncentrace kyslíku kvapem klesá. Kliďas Káčátko kráčí kamsi. Kurátor Křivohlavý kropí kamna konví karlovarské kyselky.
„Klid, kurňa !“ kleje kostnatící křivák Kolja, kdysi konfident kremelského KGB. „Kurňa, kredenc ke kamnům !“ káže kadet kreténů Kolja.
„Kejhák kaput, kremelskej kostlivče !“ křičí kapsář Káčátko. Konečně kamenuje kolísajícího Kolju. Kolja kontruje kapitálním klackem.
„Ke krytům, ke krytům ! Krovy klesají !“ komicky kvičí Králík, kdysi kapitán Ku-Klux-Klanu. Krize kulminuje kupou kouře. Krocení kamen končí katastrofou. Klející kriminálníci kolegiálně klušou klouzačkou kuloáru krčmy ke kancelářím kooptovaného konsorcia Kop-Kon-dom. Kluše kantýnský Králík, kurátor Křivohlavý, kaplan Klekátko, kapsář Káčátko, kunhuta Kadrnožková, konfident Kolja. Krásný kolektiv !
Krabatá krypta krčmy konečně krachla.
Konec.
|