Nemáme velký byt, ale budovali jsme ho s láskou, chutí a podle svých představ. Na čem jsme si dali opravdu záležet, byly podlahy. Do obýváku jsme si nechali položit nefalšované dřevěné parkety. Vzhledem k estetickému blahu, které nám pohled na ně skýtal, jsme jejich plochu posléze rozšířili i na kuchyn. O praktičnosti takto luxusního vybavení jsme vedli nejednu debatu, ale nakonec zvítězil  vzhled nad účelností, a slibný se zdál i fakt, že nebudeme potřebovat vysavač.  To je přístroj, který mi opravdu nepřirostl k srdci. Má bytostná averze je zřejmě způsobena nepříjemnou provozní hlučností tohoto domácího mazlíčka. Je tak silná, že jsem slevil ze své obvyklé nekompromisní praktičnosti a parkety  položit nechal, ačkoli jsem se neubránil zkušeností odůvodněné skepsi, týkající se jednak schopnosti mojí milé nerozbít na vzácné ploše lak na nehty, a za druhé kdoví, jak se bude chovat pračka, instalovaná přímo do kuchynské linky. Všechny, které jsem měl v minulosti alespon jednou vyplavily byt, což v případě parket znamená katastrofu nedozírných následků.

Ač nerad, musím podotknout, že jsme výšku prostoru pro pračku špatně změřili, takže se v lince ocitla bez horního víka. Byl jsem nucen jej demontovat za pomoci dláta a majzlíku. Dále jsem musím konstatovat, že jsme změřili blbě i hloubku zmíněného prostoru, což odhalilo první slavnostní praní. Zjistili jsme totiž, že se prášek na praní sype do zásuvky, která se vysunuje dopředu, směrem ven z linky. Což by nevadilo, pokud by nebylo demontováno horní víko a deska skutečně luxusně vyhlížející kuchynské linky značně nepřečnívala přímo nad zmíněným šuflíčkem. Abych to nenatahoval, výsledkem je, že se  mezi šuflíček a desku se nedostane nic širšího, než brčko, čili tam prostě nejde nasypat prací prášek. Naštěstí jsme situaci elegantně vyřešili tak, že pereme prášky tekutými, čímž postupně vracíme slevu, kterou jsme na pračku získali. Aviváž lijeme do příslušné přihrádky šuflíčku fixírkovým způsobem, čili za pomoci podtlaku v nádobce, vytvořeného soustavou několika umně slepených brček. 

První, slavnostní praní rovněž potvrdilo oprávněnost mých obav, týkajících se úniku vody z přístroje. Pračulka udělala roztomilou loužičku metr na metr a uprostřed místnosti vykoukl suk. Parkety jsou tedy živé a umějí se kroutit a mrkat.

Všechny tyto útrapy jsem přestál s tím, že je pračka prvním a posledním problematickým pomocníkem v domácnosti. O to víc jsem byl samozřejmě překvapen, když má milá při návratu z nějakého výletu vyhlásila, že potřebujeme…vysavač.

„Co? Na co?“, zděsil jsem se.  „Vždyť máme všude parkety.“

Dostalo se mi odpovědi ve smyslu jak je vysavač děsně důležitý, hodně jí pomůže při úklidu, a tak bude mít na vše daleko víc času. Udělala na mne kukuč, které bylo minimálně stejně působivé, jako mrknutí toho suku, a já byl přemožen. Přistoupil jsem na její argumenty. Tajně jsem totiž doufal, že ten uspořený čas věnuje mě, ale znáte ženské. Což jsem dopředu nemohl tušit. Přestal jsem diskutovat a přes značné pochyby, které ve mně tato její prosba způsobila, jsem se zvedl a šli jsme. S těma očima to umí fakt dobře. Až po chvíli mi došlo, že je vlastně neděle odpoledne. Na mé konstatování, odkdy se v neděli kupuje vysavač odpověděla cosi ve smyslu  „tak se na to tedy vykašleme“, sklopila zrak a připojila dost vychytralou otázku, kolik jsem jich kdy kupoval. Prostě to nemělo smysl. 

„Taková zbytečnost,“ neodpustil jsem si poslední náznak protestu. To už jsme ale dorazili do jednoho z jejích oblíbených gigahypermarketů a našli, po čem toužila. Přístroj prodávali v akci, čili s velkou slevou, tudíž relativně levně, takže mne zásah do peněženky až tak nebolel a ona měla radost. Svítila, jak měsíček, poskakovala a  brebentila. Tak jsem byl nakonec docela rád, že ho máme. Tajně jsem doufal, že už technologie o něco pokročila a odzvonila hluku.

Milá zářila. Pomocníka jsme si přinesli domů. Vrhla se na krabici a začala „to“ kompletovat. Objevila řadu příslušenství, každé její radost umocňovalo. Podařilo se nám vše smontovat a stroj spustil svoji nevábnou melodii. V ten moment jsem ho přestal mít rád nadobro a koukal se klidit. Ji to ani v nejmenším neodradilo a ihned se nastěhovala se svým novým miláčkem do naší koupelničky. Já zalezl do pokoje a snažil se „to“ neposlouchat, ale „to“ se prostě nedalo odbýt. Začalo „to“ řvát jakýmsi nepopsatelným kvílením, které s běžným zvukem luxování nemělo společného vůbec nic. Něco jako když malému dítěti fouknete do nahého bříška a vydá to takový ten legrační, bublavý zvuk. Nevšímal jsem si toho a jen občas si pomyslel, jak dlouho může trvat  vysávání plochy metr na metr a půl normální ženské – za dobu, po kterou ozývalo naříkání vysavače by se snad dalo zlikvidovat dětské pískoviště. Jednu chvíli jsem si uvědomil, že má tenhle přístroj také sáček, který by se možná měl vyměnit, ale milá nevolala o  pomoc, tak jsem si s tím přestal lámat hlavu. Jsou věci, v nichž jí rád přiznám větší technickou zdatnost a manipulace s pytlíkem a hadicí mezi ně rozhodně patří.

Asi po dvou hodinách najednou vysavač utichl. Ticho…Rozhostilo se bytečkem a já si užíval jeho nesmírné krásy…Po chvíli šustění v předsíni vstoupila do pokoje. Chvíli se na mne načuřeně dívala, a pak zklamaně pronesla:

„To je nějaká blbost.“

Vůbec jsem nechápal co je co a už vůbec mi nedocházelo

„Co je  blbost??“

Teprve v tu chvíli mi byl sdělen  skutečný důvod překotného nákupu vysavače, uskutečněného právě toho konkrétního nedělního odpoledne navzdory faktu, že máme všude doma parkety…

„Četla jsem, že celulitida se nejlépe odstraní máslem a vysavačem.“

„Cože? Jaká celulitida? Jaké máslo?“, zíral jsem.

„Píšou, že když mám celulitidu, musím se namastit a masírovat vysavačem postižená místa. Vůbec to nejde a strašně to bolí.“, řekla bolestně.    

„Ale, vždyť ty žádnou celulitidu nemáš…“

„Mám.“, oponovala a třela si rudá stehna.

Pak se ke mně přitiskla a já vůbec nevěděl, co říct. Celulitidu opravdu neměla, já o ní aspoň nic nevěděl. Věděl jsem jen, že čte nesprávné věci.

Od té doby už se nepozastavuji nad tím, že kdykoli si někdo v okolí koupí vysavač, vyrukuje moje milá okamžitě se spoustou zkoumavých, všetečných  a zvídavých otázek, jaké má  nový pomocník v domácnosti nástavce, či sací výkon.

Mimochodem…nevíte, kde se kupují pytlíky do vysavače značky Severin?