Holubice z perleti
seděla na římse v podzimu..
Vrkala pohádku dítěti,
já jen mám mlhavou vidinu..

To malé v chladu po ránu,
hladilo po křídlech ptáčka,
čekalo dlouze na mámu,
kulilo do mlhy bezelstná očka.

Nikdo však nepřišel,
zůstalo samo..
Pusinka maličká..
volala mámo..

Jen holubice šedá na římse,
mává na poplach křídly,
O dítě okaté bojím se,
snad někde tady bydlí?