|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Ozvěny slov prochází mou pamětí průchodem který jsem neotevřel svazek růžových lístků na místo klíče byl před pár dny květinou co jsem stačil poslat s básní na bílém papíru.
Slova jsou stejná jak růže umí rozkvést i pohladit pukají i hynou umí ublížit dokáží se zlomit pod tíhou větru.
A uschlá jádra z jablek mající stále tvar hvězdy mi napovídají nejsem zde zbytečný snažím se otevřít vyhnanství slov v rozlehlé zahradě ticha kde bolest hází slova do otav a jediná růže rozkvetlá uprostřed tu sám ochranuji a zalévám přívalem čerstvých slz.
|
|
|