|
Ukolébán prázdným bytím
Vycházíš ven prohlédnout si svět
Líné a tmavé teplo
Valí se ztěžka při zemi
Stále hledáš svůj strom
Poslední k zemi se snáší žlutý lístek
A na něm je nápis
Dopis pro Tebe
Bůh píše:
„Už to vzdej!„
Konečně někdo řekl Ti
Na co už dávno myslíš
Uklidněn vracíš se domů.
A náhle do sna vejde Ti
Měsíční píseň jara
K Tobě domů vklouzne
Krásná moudrá víla
Tvář Ti hladí a promlouvá:
„Kvůli mně, vytrvej a nikdy,
nikdy se nevzdávej!„
Tančíš teď s ní flamengo
Místo umírání.
(Radka Čihulková, 1999)
|
|
|