|
Vlhké a studené kapky deště
skrápějí slzami trsy jeřabin.
Kukuřičné pole ševelí,
blíží se čas sklizně.
Cesta vinoucí se
mezi poli je udusaná
a prašná. Vzduch je těžký
a já malátný klopýtám podél zídky,
kde cítím jemnou vůni
spáleného vosku.
U hřbitovní zdi se pnou
dva šípkové keře. Žhavé paprsky
letního slunce zbarvily plody
šípku do matné hnědočervené barvy.
Sedím na louce poseté lipovými lístky,
které sem zavál hřbitovní vánek podvečera.
Co když jsou to duše zemřelých.
Položil jsem hlavu do klína
a začal plakat.
Ukolébán pravidelnými vzlyky jsem usnul.
Zdál se mi sen, o útrpné cestě,
na které jsem blažený odpočíval
na nejkrásnějších místech.
|
|
|
