Kola na vodě se rozběhnou

a klopýtají o břehy,

o můj obraz vedle

pár zapomenutých střípků

lesku a tmy

a zapomenutých písní,

jež nikdo nezpívá

jen pije z jejich mlhavých

pramenů

a naříká,

             že jistě zase zdraží toaletní papír...

Prošel jsem městem

potkávajíc stíny klátící se bludištěm

pravd,

pololží

a probuzených snů

a nikdo z nich neměl v tváři

smutek,

ale ani smích.

Jen šli a někdo tam nahoře

je pomalu vlekl ke konci,

tam s lehkostí

řízli se do prstu

o lesklé ostří kosy.

Padli do tmy,

za nimi troška hlíny,

pár slov,

černé sukno

a kámen,

už nestačili ani vykřiknou:

                                     Nezapomeňte koupit máslo! Jistě zase zdraží.....