|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Popsané svitky země obnažené výšiny hvězd poslouchají co každý večer šeptáš stádům beránků rozběhlých po obloze ve světlech citu.
To přání vpečeť růžím do dlaní nenech ho čekat před davy tuláků z nebe bloudících po tržištích očních výhní.
Dvanáct jezdců chrání kruh kolem rozprostřeného srdce spoutaného žhavou iluzí. Tak popros všechny řeky ať vyplaví lásku ze stínu prázdnoty.
Hroty srdce oslepené vůní roztáhly křídla tam kde kámen v kruhu dýchá připnutý ke sloupům houfem vyplašených pavučin z padlých poupat.
A myšlenkám přehoď uzdu je to tvé jediné bohatství. Vrácené sny padlých andělů nenech už nikdy vstát tak dál kráčej nad městy a rozdávej lásku.
|
|
|