Pes ňafl teskně
v podzimním soumraku.
Brodím se
tlejícím listím
k západu
nad vchodem kavárny
vybledlé slunce
a grogu sklenice
u stolu v rohu
zahřát si ruce, duši. Navlhlý pes
čumákem na mých
galoších.
Trochu si kýcháme.
Hospodský zatáhne závěsy
ať podzim křivě nehledí
na soukromé
radosti dnešních hostí.
Kavárenské blues
na růžových plyších
usíná nad ránem.
Z tramvají ospale
vyhlížím okna, z nichž ještě
tichounce
zaznívá hudba.
A roztrhaný lampión
se vznáší v povětří.
První mráz... tramvaj se kymácí
jak koráby. Něžné záblesky
neónů v mlze.
Vrata se vlhkem uskřípla. Vrže petlice.
Dospím se rána?
Na okně ibišek
pomalu uvadá.
|