Lidská zoologická zahrada.

Začínáme v pomyslném pavilonu savců, který jako jediný byl zatím zpřístupněn veřejnosti. Postupně se zastavíme u jednotlivých živočišných druhů, které v našem lidském ZOO chováme. Vstup volný. Zaměstnance ZOO není dovoleno dráždit ani krmit !

-- Velbloudi (Camellidae), slovensky ťava.

Velbloud jednohrbý, velbloud dvouhrbý, Velbloud, který se stále před někým hrbí.

Velbloudi v lidské podobě jsou v podstatě neškodní. Na druhé straně však o nich nelze tvrdit ani to, že by snad byli něčím užiteční.

Skuteční velbloudi (myslím velbloudy - zvířata), ti žijí v poušti, kde přepravují i celé karavany. Také se však musejí hrbit. Na velbloudy se totiž nenaskakuje tak jako na koně. Velbloudi si musejí kleknout na kolena, aby si na ně jejich Pán mohl vůbec usednout.

Někdy bychom takové velbloudy možná potřebovali také u nás. Nikoliv kvůli zmíněnému snadnému nastupování, ale aby nás bezpečně převezli pouští. Ptáte se, jakou pouští ? Vždyť u nás žádné pouště nemáme ! Ale to může být jenom zdání. Velbloudy bychom potřebovali, aby nás občas pronesli bez úhony - lidskou pouští...  pouští, kde také občas zuří obávaný Samum. Písečná bouře ? Nikoliv. Lidská bouře ! Například závist, zloba, nevraživost, nenávist, násilí...

-- Šplhavci (též šplhouni, Climbers).

Šplhají po větvičkách nebo po všem možném nahoru a snaží se tak dostat na nějaké teplé místečko na slunci. Jsou velmi nepříjemní, protože při svém šplhání leckoho přeskočí. Pokud jim zavčas jejich šplhací větvičku neuřízneme pilkou, tak se časem na své kýžené teplé místečko došplhají. Některým to stačí. Jiní se chtějí později vyšplhat ještě výš...

Pokud je šplhavec usazen ve svém teplém místečku, je nejlepší obranou podseknout mu větev, na které se usadil. Šplhavec nečekaně spadne zpět do lidského marastu a bahna. Většinou se odtamtud podruhé už nevyhrabe. Chybou však je, že na dobře usazeného šplhavce si už hned tak někdo netroufne. Výsledek ? My všichni ostatní jsme otrávení a v podstatě bezmocní.

-- Všežravci (Omnivores)

Občas dojídají, co zbude po jiných. Jsou poněkud obtížní, ale v podstatě neškodní.

Šelmy (Predators, Carnivores)

-- Šelmy kočkovité (Felidaes)

Lvi (Leones - samečci).

Dříve byli známí převážně jako Lvi salónů. Později došlo k jejich rozšíření do celé lidské populace. Obtěžují samičky a velmi snadno opustí jednu samičku pro jinou, krásnější nebo šikovnější. Pro citlivé duše jsou velmi nebezpeční.

Lvice (Leones - samičky).

Přesný opak někdejších Lvů salonů. Každá Lvice se snaží najít nejhezčího a nejšikovnějšího samečka. Pokud najde hezčího, ihned opustí toho předchozího, jen s malými výjimkami (například když předchozí sameček byl velmi bohatý, snaží se Lvice chodit se dvěma samečky současně, zásadně tak, aby jeden o druhém nevěděli). Pro citlivé muže jsou Lvice velmi nebezpečné. Jsou hezké a zároveň již velmi zkušené a v jednání obratné.

Kočky (Felix domesticus).

V podstatě se jedná o mladé a průbojné Lvice, ve všech případech velmi hezké. Kočky v lidské podobě se vyznačují výrazným a vyzývavým "kočičím" zevnějškem a většinou i podobným chováním. V leže na (samečkově) klíně zpravidla sladce předou. Pokud něco hezkého chtějí, většinou mňoukají. Škrábou a koušou, jen když jim někdo výslovně ubližuje. Přitom samečky střídají s velkou oblibou a některé si je mezi sebou dokonce navzájem půjčují. Pro nezkušené muže jsou Kočky nebezpečným, někdy až smrtelně nebezpečným lidským druhem. Opuštěné samečky někdy dokážou dohnat až k sebevraždě. Pánové, dejte si na Kočky pozor ! Ony samy si své jednání většinou neuvědomují !

Kočky v lidské podobě nacházejí uplatnění jako sekretářky některých šéfů. Moc práce nemívají. Především musejí zaujmout potencionálního zákazníka. Ten pak někdy uzavře obchodní smlouvu, kterou by za jiných okolností nikdy neuzavřel.

Když jsme u sekretářek, všimněme si také jejich šéfů. V zásadě existují dva druhy šéfů. Jedni si jako sekretářky najímají Kočky, jiní dávají přednost zkušenějším Lvicím. Lvice bývají o pár let starší, než kočky - ale některé jsou až nebývale zkušené a schopné. Zejména v působení na potencionálního zákazníka. Vyzařuje z nich sebejistota a šarm. Mnozí zákazníci jsou snadněji ovlivnitelní sebevědomými Lvicemi, než sladce předoucími Kočkami. Tohle šéfové dobře vědí.

-- Šelmy psovité (Cannidaes).

Vlci (Canis Lupus).

Na vlka se musí vlkem štváti.

Člověk člověku Vlkem.

Druhé z uvedených přísloví platí pro Vlky v lidské podobě. Známá a populární hra Vlků je hra na Vlky a Jehňátko. Jehňátko nebude sežráno, ale jen pod podmínkou, že splní každý rozkaz, který mu Vlci dají. Jehňátko nemá úniku a proto musí příkazy Vlků vykonávat. Dnes a denně.

Tato obludná hra se rozmohla v objektech, odkud Jehňátko nemůže uprchnout - například v kasárnách (tam byla zavedena jako první), ve školách a na úřadech - zkrátka všude v uzavřených prostorách, kde se najde někdo s Vlčí povahou. S povahou pronásledovatele a trýznitele. Lidé tuto hru nyní znají pod názvem ŠIKANOVÁNÍ.

Vlci moc dobře vědí, že by si šikanováním udělali ostudu, kdyby se prozradilo. Proto k šikanování dochází jenom v uzavřených prostorách. Jinde ne.

Sudokopytníci.

Krávy, voli, telata.

Krávy jsou tvorové poměrně užiteční. Zaživa dávají mléko, maso a kůži později.

Krávy, Voli a Telata a Dobytek vůbec (v lidské podobě) se vyskytují mezi lidskou populací až nechutně často. Sami sebe však nikdy za zvířata nepovažují. Sami sebe zásadně ne. Jenom ty ostatní !