Návštěva

Přichází noc a ticho, ten nezvaný host

tu zůstává,  má přítelkyně.

Stromy šumí nad námi, tak monotónně,

potřísněné bledým svitem měsíce.

A ty tu čekáš, čekáš na ozvěnu dne.

Hlasy, křik, pláč, smích-to všechno utichlo

a ted existuje jen v tvé hlavě.

Snad neomrzí tě má přítomnost

v tvém objetí světla.

Zahřívá mě a plaší stíny, co okolo nás létají

a padají na zem v kapkách deště.

Mokrá ulice se v tvém světle

mění v pozlacenou cestu .

Tou cestou tě opustím.

Víš, se zavřenýma očima,

aby mi neuteklo to poslední kouzlo okamžiku.

 Tak sbohem, má přítelkyně