|
| |
 |
Láska nebeská
Autor: Oplatka (Občasný) - publikováno 5.12.2003 (00:02:01), v časopise 12.1.2004
|
|  |
|
 LÁSKA NEBESKÁ (Love Actually, 135min., režie: Richard Curtis, 2003)
Na jedné straně romantická komedie. Příběh s jasně danými charaktery, průběhem i nevyhnutelným šťastným vyústěním. Na straně druhé typ filmu, vyprávějící střídavě několik zdánlivě nesouvisejících příběhů, které se v závěru propojí. Pojetí, které známe například ze snímku Magnolie.
Co se stane, když se tyto dva principy spojí? Vznikne milý a zajímavý film, který uspokojí oba tábory, byť se jedněm bude možná zdát příliš sentimentální a druhým příliš komplikovaný.
Předvánoční Londýn. Ulice plné ozdobených stromečků, Santa Clausů, zvuku koled... A mezi tím vším prožívá své příběhy několik lidiček.
Čerstvě ovdovělý muž, kterému je jedinou útěchou malý syn, plachá dívka, netroufající si oslovit dlouho milovaného kolegu, spisovatel, utíkající po milostném zklamání do samoty, dvojice nesmělých pornoherců i právě zvolený premiér, který se zakoukal do mladé sekretářky. Ti všichni spolu s mnoha dalšími řeší své citové problémy právě v prosincovém Londýně - a v některých případech se za tím vydáv ají i mimo něj...
Příběhů je v Lásce nebeské mnoho, a způsob, jímž jsou jednotlivé osudy pojímány, se značně liší. Některé postavy jsou viděny ve zřetelné nadsázce – kromě lehce obhroublého premiéra je to zejména neatraktivní mládenec, který odletí za štěstím do Ameriky, aby se zde stal středem obrovského zájmu dívek. Osudy jiných jsou tragikomické – jako ženichův nejlepší přítel, smutně sledující svou milovanou jako nevěstu. Jiné jsou pojímány spíše realisticky – ať už jde o zlomeného vdovce, nebo ženu , která zjistí mužovu nevěru. Šťastně se rozvíjející příběh nesmělých kolegů, kteří si konečně vyznali lásku, se nalomí ve chvíli, kdy se na scéně objeví dívčin postižený bratr. Smějeme-li se u některých situací na plné kolo, jiné v nás probouzejí soucit. Tato nevyrovnanost však není filmu na škodu.
Horší je, že některé scény trpí přílišnou patetičností. Je to například chvíle, kde malý chlapec utíká přes letištní zátarasy vyznat své milé lásku, nebo situace, kdy spisovatel žádá svou portugalskou služebnou o ruku. Do té doby rychlé tempo filmu se tu nesmírně zpomalí, situace jsou protahovány, nadhled mizí, a film se najednou podobá tuctovému romantickému snímku, o což tvůrci jistě neusilovali.
S blížícím se závěrem filmu zjišťujeme, jaké příbuzenské, přátelské a sousedské vztahy hrdiny vzájemně pojily. Nakonec to vypadá, že se snad zdá každý s každým – tyto souvislosti však neobsahují další významy, film nezakrývá, že šlo především o hru k divákovu pobavení. Úplný konec “po měsíci” potom nabízí nadsaze ně šťastná vyústění příběhů – což by nám ovšem nemělo zakrýt skutečnost, že jeden ze vztahů happy endem neskončil.
 Velké množství příběhů vyžadovalo i velké množství herců – včetně ostrovních hvězd formátu Hugha Granta, Alana Rickmana či Emmy Thompsonové, z nichž každý tu ovšem slouží celku stejně jako představitelé méně známí.
Hugh Grant hraje spíše sám sebe než premiéra – ostatně při notorické známosti jeho obličeje si jej jen těžko někdo může ztotožnit s politikem, a Grant si je toho vědom. Liam Neeson dobře postihuje muže zlomeného životní tragédií, stejně jako Thompsonová ženu zoufalou z odhalení manželovy nevěry. Z další záplavy méně známých herců jmenujme alespoň Lauru Linneyovou, velmi přesvědčivou v úloze zamindrákované dívky.
Dobrou práci tu však odvedli všichni, i ti, kteří se filmem jen mihnou. Nejmarkantnější z nich je “štěk” Rowana Atkinsona, jehož výstup s Alanem Rickmanem v rolích příliš ochotného prodavače a zákazníka se špatným svědomím můžeme označit za opravdovou lahůdku.
Láska nebeská (možná příhodnější původní název zní Láska je všude kolem) je milým pokusem o ozvláštnění romantické komedie a také specifickým příspěvkem k tématu Vánoc. Mezi všemi těmi tradičními filmy o Santa Clausích je rozhodně příjemnou výjimkou.
|
|
|
