Až napíšu báseň
O sobě, o tobě
O Prometheovi na řeťeze,
O zdání, jež je realitou,
O realitě, kterou neznáš,
Nebude se ti líbit a nebudeš ji číst.
Nebudeš mě chtít vidět a budeš si tím jist
Že jsem se zbláznila, že blouzním,
A straší mi ve věži.
Když napíšu báseň,
O sobě, o nás tobě,
Nebudeš ji číst, protože nevidíš.
Nemáš vidění čtvrtého rozměru,
Jaké je potřeba k vidění aury,
Ačkoli něco hledáš a možná to ani nevíš.
Když napíšu báseň,
O tobě,
Ani se na ni nepodíváš.
Nebudeš se bát,
Jen jí neporozumíš. Protože nevíš, že jsi jenom Sysyfem.
|