|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
Další mimózní zápis z jednoho lednového dne Autor: ouvej (Občasný) - publikováno 28.1.2004 (11:24:45)
|
| |
Dneska jsem šla za dámu. Dostali jsme pozvánku na vernisáž. Stejně si myslím že se moje milá doktorka o týden spletla. V šest hodin ráno kolečko kolem bloku spících domů s pejskem, to štěně bude šílené ještě když mu bude padesát jako mně
mejkap, strouhám si tužtičku na oka to aby se dáma vyvedla
slzím až do bufíku na rohu kde si dávám svůj oblíbený karbe karbanátek - snažím se vždycky přečíst co mi tabule nabízí, abych neurazila jemnocit dam v bílých zástěrách. A hlavně, abych nebyla za vola. V práci jsem už klasicky vybledlá nanicovatě vycmrndlá, oko červené
a kamarádka vernisážní přišla do práce v botech z mamutí kůže, jejich hájovna zase zapadla sněhem. Kdepak holka vernisáž, budu se prokopávat závějemi abych včas došla. Ale příští týden ten Holub a Vladyka to kdybych měla prokousat tunýlek závějemi..., jo, i víno potom nebo předtím bude.
V hlavě mi straší chovatelé hmyzu stopaři zvěře, striptérky z barů detektivové z hotelů to jak v tom strašném KZAM hledám knihovníka. Copak ten, ale seznam začíná prezidentem, přes generála doklikat se k uklízečce, to je fuška. Ministerstvo financí váš protokol přijímá bez výhrad. Vypořádat se se státním rozpočtem. Jedna blbá tabulka druhá ještě blbější. Za pět minut osmnáct vyúčtování na Ministerstvo kultury. Všechny šály se mi v tom kalupu rozevlály. Jsem motýl liknavý.
vnučku trápí zácpa, zácpička naříká, až se mi prsty kroutí
za chvíli na dně vany hovínko jako kravičkové lejno vnučka ke mně natahuje ruce plné vánoční pěny, taková baculatá překrásná nadýchaná křidýlka
Volám mladší dcerce, potvora má vyvěšený telefon, tvrdošíjně vyťukávám dvě devítky uprostřed volám na mobil, a zjistím, že mám klepat trojky, no ale řekněte nejsou devítky fajnovější čísla?
„ty už máš novou dovolenou,“ říká „a nechceš přijet?“ Michálek se chechtá hahhahhehehe. Volám sestře, ptá se kdy přijedu. Maminka s dědou dostali smyk v autě. Naštěstí škoda jen na autě
se vším trápením a radostí jsem si další den odžila. A pejsek mi šťouchá do kolena svou nejmilejší hračkou
zatímco celý byt postupně rozkousal a strávil, gumovému pejskovi neukousnul jedinou bodlinku nad čelem. A už je zase jedenáct. V noci přilétnou andělé. Nebo možná čert.
|
|
|