ouvej (Občasný) - 1.3.2004 > Vio> Je to zcela jednoduché - protože za tvým a mým úzkým vnímáním poezie to kvasí jinak - hlouběji, mělčeji, co já vím jak - ale jinak. Pokud zavřeme oči a nechceme vidět, jak ploší se stáváme, jak okleštěný je nás způsob vnímání poezie. Vede to k tomu, že si řekneme: Tohle jsem já. Tohle je správné, protože já to tak vnímám, cítím. Jestliže já jsem správný - všechno ostatní je špatné.
Dělám to taky. Je to legrační - ohánět se těmi, kdo taky nevnímali kontinuitu.
Stejně jako je legrační, když se já oháním těmi, kdo ji vnímají.
