|
| |
 |
Vodácká
Autor: Česťa () - publikováno 4.2.2001 (00:53:25), v časopise 5.2.2001
|
|  |
Vodácká:
Vyjeli jsme na řeku, chcem si to rozdat s ní,
víme , že se peřeje s nikým nemazlí.
Pádlo už se unýst nedá, dlaně krvavé,
my se ale nevzdáme.
Nenechat se vrhnout na skálu,
řeka pak zanechá sama naschválů.
Provede nás krásami, co střeží její proud,
nechá nás už klidně plout.
Vlna poslední si už jen s lodí pohrává,
peřejemi skončila dnešní dlouhá pouť.
Měsíc už si s vlnkami své ruce podává,
chci tím stříbrem ještě chvíli plout.
Řeka nás pak uloží do svého ticha,
kde jen oheň praská, kytara naříká.
Kdo tě řeko jednou poznal, všech tvých tisíc krás,
toho za rok čekej zas.
|
|
|
