LA MORT

Jako tančící had je tahle kráska

Jež zuby své tak bělostné

Zatíná do hrdla žádoucího

Jazykem svým horká ústa laská

Jazykem ostrým drásá rty do krve

Hlasem jenž jak puklý zvon lká

Pro posledního z otroků

Za živa rve srdce z těla

A skrápí krví jež z něj tryská

Jeden ze svých náhrobků

Na něm psáno jest:

Zde leží Ten jemuž dáno bylo osudem

Trpět pro pravdu svou a víru

Těm dvěma sestrám odevzdal svou sílu

A bolest všechnu každým dnem

Až vlídným hlasem tahle kráska

Pošeptá ti: pojď můj milý

Pak svým chtíčem tou mocnou zbraní

Rozsekej to hnízdo zmijí

Tu havěť žravou lidských duší