|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
Lékařská etika v současné filozofii Autor: romann (Občasný) - publikováno 22.6.2004 (10:05:55)
|
| |
Č etl jsem univerzitní skripta o lékařské etice. Na rozdíl od jiných učebnic, naplněných nejnovějšími exponencionálně rostoucími zkušenostmi a postupy, byl jejich obsah tristní. Nejvíce místa zabraly popisy názorů antických filozofů na téma život, smrt, utrpení. Rozebíraly i židovské a křesťanské přístupy a končily postoji Nietscheho. Jen letmo se zmínily o Sartrovi.
A závěr? Rozpačitý, vágní, jen mnoho názorů, ale jak to vlastně s životem je? To autoři skript zjevně nevěděli. Proto také závěry o eutanazii, hospicech a jiných aktuálních otázkách byly vařením z vody. Jakoby se už sto let v této oblasti filozofie nic neudělalo. Jediný jasný byl popis smrti. Zněl tak fádně – vyhasnutí funkcí. To přece vědí i děti. Kdo neví nic o smrti, neví nic o životě. Smrt přece není nic jiného. Jak se správně postavit ke klonování, jak ke genetickému inženýrství, když vlastně nic nevíme jistě?
Trochu to připomíná pouštění žilou. Stovky, ba tisíciletí to lékaři dělali, než se potvrdilo, že je to nanic. Kolik škody se tím nadělalo….
Nakonec jediné, s čím bylo v knize možno bezvýhradně souhlasit, je poznámka, že v dnešní době je otázka umírání a smrti vytěsňována, je vlastně tabu.
Podobné je to s vírou v Boha. Naprostá většina lidí věří, či spíše si přeje, že není. Když jim dáte základní otázku, jak vznikl svět, nevědí.Několik procent si myslí opak a jako důkaz mají bibli – knihu starou tisíciletí. Všichni věřící na ni odkazují, jakoby jiný důkaz Boha ani nemohl existovat!
N ejvětším paradoxem je, že vlastně není těžké zjistit jak je to. Asi deset procent lidí se to může dozvědět celkem snadno. Stačí si dát otázku – např.: Je něco takového jako Stvořitel? Otázat se Ho, co je vlastně život a smrt? Začnou se vytvářet zcela nové, neznámé silné vize, myšlenky a pocity vysvětlující tyto otázky. Přicházejí z jakési ohromě inteligentní a mocné Síly či Ducha. Odkrývají zcela nové světy a úhly pohledu. Kdo se nelekne a neuteče, což je velmi vzácné, postupně zjistí, že je Vše Jinak, než si myslel.
Paradoxem je , že to není nic neznámého. Mnozí lidé tomu říkají meditace. Umělci to využívají pro svoji tvorbu odnepaměti. I vědecký svět to zná pod názvem autohypnóza. I když je hypnóza už dvě století zkoumána a byly o ní napsány tisíce prací, je mezi vědci i lékaři stále opředena mýty a velmi málo a jen okrajové využívána. Proč? Zkuste si na to odpovědět sami.
|
|
|