Proti proudu

Mezi prsty řas
proklouzává mi tok času
moře vzpomínek
nezastavitelný proud myšlenek
unáší mě na voru
k oceánu rozporů
a já hledám prsteny
které mi při té cestě k rozcestí delty
sklouzly z prstů
to byly dary života
Tahám z vody těžké mokré vlasy
ty nitky vztahů
pupeční šňůry bolestí
a vlna za vlnou
čeří můj ideální svět
v hladinu neřestí
Chtěla bych se vrátit zpět
k svému prameni
kde teplo počátků plamení
než ho zchladila voda
zasypalo tmavé kamení
pohltil měsíční svit
...já vím, chci toho zase moc
...proti proudu jít...