Miroslav Langer (Občasný) - 13.9.2004 > Zefram> Stručně v několika bodech.
1. Nevěděl jsem, že to Giddens v několika odstavcích rozepisuje, a už vůbec ne, že píše, že je "nemožné vystavět paralelu mezi přírodními a humanitními vědami". Ty jsi původně napsal, že říká, že "stav v přírodních a humanitních vědách nelze srovnávat". To je každé něco jiného, že ano...
2. Jsem skeptický v ohledu, že v nejbližší budoucnosti budou experimenty ve společenských vědách průkazné. Je samozřejmě možné, že ve vzdálenější budoucnosti to bude jinak, ale řízený experiment na lidském společenství bude (doufám) vždy narážet na otázky morální. A to nemluvím o překážkách praktických (omezení dalších vlivů, odstranění echo efektu - tak se tuším říká tomu, že zkoumaný objekt se ovlivňuje tím, že ví, že je zkoumaný). Ale je možné, že se podaří tyto překážky nějakým způsobem eliminovat, a proto jsem nikdy neměl na mysli, že to je nemožné z principu. (Takže nic nenahrazuj, prosím...)
3. Lidé také mohou dobře odhadovat, že voda se začne vařit, když přiklopí pokličku, že struna bude vydávat tón, když se do ní brnkne, a že voda zmrzne, když je zima. Jak je daleko od těchto obyčejných zkušeností k vědeckým poznatkům? Posuď sám. Jak dlouho lidi věděli, že Slunce obíhá Zemi - a jak dlouho šíleli, než pochopili jeho zatmění?
Podle mého (a nejen mého) názoru je velká většina marketingových poznatků na úrovni pokusu a omylu; když to jednou vyjde a podruhé nikoli, málokdo ví, proč. To není věda. Ti běžní lidé jsou pohlavkem, který není možné vlepit vědcům, protože jejich (vědců) povědomí o společenské realitě je přinejmenším dané také praktickou zkušeností...
4. Myslím, že s tím, že se musí hledat a že se nesmí člověk zastavit před tím, že je teorie složitá, souhlasí každej vědec - včetně toho Giddense. Ale nechci za něj mluvit.
5. Zajímalo by mne, kde se vzala ta citovací mánie, přežívající v humanitních vědách - a kde, kdy a proč se vytratila z věd přírodních. Neví to tu někdo? Třeba Bobr?
