TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Úterý 26.11. Artur

Všechny rubriky

Výtvarno, kresby

> Výtvarno, kresby

> Kresby, skici

>		Malby

> Koláže

> Klasická grafika

> Ilustrace

> Blbůstky-pokusy

> Experimenty

> Prostorové objekty

> Teorie, historie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

<předchozí v kolekci

Slavnost z kolekce Hostina
Autor: Albina (Občasný) - publikováno 27.9.2004 (09:08:15)

další v kolekci>

Albina (Občasný) - 27.9.2004 > (ilustrace je přibližně k této části textu - P.K.) Na mnoha místech plály svíce. Mnohoramenné svícny byly zahlceny voskem.Terasa i dům v záplavě mihotavého světla vypadaly jako kulisy z televizní inscenace. Na terase před domem hrál malý komorní orchestr k tanci. Tančilo se kolem fontány s kamenným sloupem a kamenným dravcem. Tanečnice se skěly v pečlivě upravených šatech s hlubokými výstřihy a bohatě řasenými sukněmi, navíc hojně posázenými třpytivými klenoty. Chvílemi připomínaly přepychové prostorné gondoly, které s přirozenou grácií a nenuceným šarmem brázdí za měsíčního svitu nepohnuté ledové vody horského jezera. Způsobně se usmívaly a klaněly se před pány. Byly krásné jako zlaté mísy, přeplněné exotickým ovocem. Byly nalíčené a nakadeřené jako slavnostně prostřená tabule na začátku hostiny. Vítězné. Nezranitelné. Dokonalé. Nedotknutelné. Bílé, čisté tvary soch snad teprve včera opustily sochařův atelier. A tato slavnost se snad pořádá na počest onoho Tvůrce, který se odvážil oslovit kámen, aby zhmotnil výkřiky ze dna Duše? Aby je měl zřetelněji na očích a mohl je lépe pochopit? Propůjčil tedy rozličným zvoláním, která ještě nedovedl pojmenovat, tuto podobu. Pletl si ještě samohlásky, které oživují tvary i písně s kapkami deště v dlaních. Pletl si úsměvy koketných žen se slunečními paprsky. A oči opilců se svatým grálem. Často se vracel pozdě z hospody. Často se brzo probouzel. Pak četl z okna svítání. Otřel o rukávy slzy z dlaní, vypil hrnek horkého mléka a vzal do rukou dláto a kladivo. Stejně jako vítr, který s nevysvětlitelnou jistotou kýve korunami stromů, stejně tak začal přetvářet kámen v záblesk Věčnosti. V záblesk, který nikdy v životě lidskýma očima nespatřil. Ale jehož přítomnost v tvorbě mu byla pečetí trvání sebe sama. Obdivoval jsem sochy, které vytvořil. Zahlédl jsem na okamžik jeho dlaň a prsty - rozdrásané do krve. Mihl se mi před očima stříbrný srpek jeho půlnočního měsíčního údivu. Když v noci žaloval stromům a cestám na vratkost svých tápajících kroků. Ucítil jsem jeho pot... pak jsem si všiml, že jedné ze soch chybí hlava! Teplý letní večer. Nebe plné hvězd. Bezvětří. Společnost krásných lidí. Mezi tím výletník promočený do nitky. Rozhlížel jsem se dál kolem sebe. Některé páry a hloučky sestupovaly do dolní části zahrady. Jiné se odtamtud vracely. Pustil jsem se rovněž tím směrem. Naslouchal jsem, jak mi v botách při každém kroku hlasitě čvachtá voda. Počáteční údiv opadl. Za okamžik jsem spatřil dlouhatánský stůl, který se prohýbal pod tíhou vybraných jídel a znamenitých nápojů. Hodující se při konzumaci bavili hlučně mezi sebou. Každý si bral to, na co měl právě chuť. Kolem stolu pobíhala smečka psů. Psi se strkali a ňafali po sobě ve snaze zmocnit se co nejchutnější kosti.

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Albina

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + čtyři ?

Napsat autorovi (Občasný) Zařazeno v Galerii

	předchozí v kolekci

	2 (3) 4
	2 (3) 4

	další v kolekci

Addictive Zone Orbital Defender Game