V sobotu 27.11. 2004 se v Rubínu zahájila plesová sezóna Kaskabálem. Již při vstupu po obdržení programu plesu, bylo jasné, že se zde nikdo nudit nebude. Kaskadéři, Petra Černocká , Novoveská Štístka, La Quadrilla, Radek Rettegy, Bob Frídl a Zimouři byli všichni součástí bohatého programu, kterému dominovala velká tombola. Bob Frídl se skupinou Kaskadéři zazpíval písničku Kde ty kytky jsou v duetu s Dankou Gubčovou. Své vystoupení zahájil Madonou a Mámou, dále za doprovodu na klávesy zpěvačky Kaskadérů Dankou zazpívali písničky Obláček a Slepí muzikanti. Radek Rettegy přidal pár ryze brněnských hantecových písniček a Petra Černocká na přání diváků zazpívala Náklaďák a písničku ze známého filmu Dívka na koštěti - Saxanu. Sál ani netančil, všichni zpívali spolu se zpěvačkou, Hádej mámo a tleskaly do taktu. Novoveská štístka předvedla své country tance v podání těch úplně nejmenších dětí, přes slečny v jeansech až po dámy v dlouhých róbách. Mimo program zde vystoupila taneční skupina La Quadrilla se svým irským stepem a okouzlila publikum, za což byla odměněna bouřlivým potleskem. Plesový večer plynul příjemnou náladou až k tombole. Tombola byla velmi bohatá a asi jí dominovala první cena značky Furch. Nádherná kytara. Myslím, že ještě získala na ceně tím, že na ní odehrál své vystoupení Bob Frídl. Jak moderátor Luboš Veselý poznamenal: "Připravil ji o poctivost před publikem." Tedy tu kytaru. Moderátorem celého plesu byl Luboš Xaver Veselý, právě ten známý konferenciér a bavič. Zajisté jeho hlas znáte z rádia F1 z Křížového výslechu. O rychlou obsluhu se starali žáci ze školy Charbulova. V přísálí si návštěvníci mohli vybrat z několikaletých druhů whisky a dobrého vína. Müller Turgau v bílém a červené byla odrůda André. Nejen dobrá hudba, tanec, zábava ale i dobré pití, dominovalo v Rubínu tomuto večeru. Tradiční Kaskabál byl opět velmi vydařeným společenským a kulturním zážitkem diváků v sále. Každý návštěvník si ještě odnesl, mimo cen z tomboly, CD Něžná. Něžná je poslední vydané CD skupiny Kaskadéři a bylo součástí vstupenky na Kaskabál. Tedy po Kaskabále si všichni v klidu domova mohli poslechnout některé písničky. Na konec jsem si nechala soutěž Otesánek. Je to již tradiční klání mužů v trojboji pivo, gumový rohlík, gumový balónek. Pivo je opravdové. Ten rohlík také, ale jeho konzistence je obdobná jako u balónku. Už tu stojí dlouhá řada těch, kteří si chtějí odnes titul "Největší Otesánek Kaskabálu". Pivo na ex, to by šlo. Rohlík. No hravě. Tak půlka toho rohlíku šla docela lehce, potom začne prý váznout v krku a tu druhou půlku si někteří účastníci soutěže dávají ještě k snídani. Zúčastnil se tohoto klání i můj kamarád. Sice nevyhrál, ale psal. Známý literát poetických rán Ivoš Rýznar, zavítal do domoviny Brna z matičky stověžaté a bavil se také na Kaskabále. Znáte ho z : Ivošova poetická rána, (spolupráce s Petrem Novotným, Sexy život Jitky Asterové, Poetický večer přiměřených depresí v poetické kavárně Obratník se Zorou Šimůnkovou.) Dovolte abych se zde podělila o jeho poetické ráno 950, věnované Otesánkovi.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 950 U vchodu, hned v předsálí, opilci se poprali, nedošlo však ku maléru na bále všech kaskadérů.
Hezké soutěživé ráníčko :-)
Dřevo je úžasná materiál. Myslím, že bez dřeva by lidstvo nebylo lidstvem. Díky jeho vlastnostem se z něj dá postavit spousta věcí. Dřevo je pevné, pružné, měkké, tvrdé, houževnaté, voňavé. To podle toho, z jakého stromu pochází. Dřevo je i krásné slovo. Když řeknu že na tanec jsem úplné dřevo, znamená to, že moje pohybové schopnosti lze přirovnat akorát tak ke kymácení topolu ve větru. A to i přesto, že jsem kluk jak buk. Po protančeném večeru pak v posteli usínám jako špalek či pařez. Mimochodem, ze dřeva byl i Otesánek, že?
V sobotu jsem byl na Kaskabále. Na plese brněnské country kapely Kaskadéři. Pomalé písničky střídaly rychlé. Ani jsem se nemusel moc vymlouvat proč nemohu tančit. Teprve pomalu doznívající rýma, chřipka a nachlazení mi daly argument, a nemusel jsem si nic vymýšlet. I když stejně jsem nakonec přiznal že jsem dřevo, a že od tanečních už uplynulo víc vody než je ve Svitavě a Svratce dohromady.
Když hodina pokročila, byla vyhlášena soutěž o Otesánka. Vůbec jsem netušil o co jde, přesto jsem byl zvědav na nějaké zpestření noci. Na parket pod jevištěm se začali pomalu trousit pánové, každý vyfasoval půllitr piva. To mne namlsalo natolik, že jsem odhodil ledvinku i zábrany, a zamířil pod pódium také. V duchu jsem tipoval, že půjde o soutěž, kdo dřív vypije pivo. Ne, že bych to snad někdy trénoval, ale nalít do sebe půllitr přece nemůže být až takový problém. Optimistická nálada s vidinou na slušné umístění mne však opustila ve chvíli, kdy každý z nás dostal do ruky i suchý rohlík. Rohlík tvrdosti tak akorát aby se nedrobil, ale aby byl ještě dostatečně pružný a ohebný. Prostě něco mezi lékořicovým a policejním pendrekem. Nepochyboval jsem o tom, že jej nechali alespoň půl dne řádně zgumovatět. Na daný signál bylo zapotřebí co nejrychleji vypít pivo, poté sníst rohlík a ve finále nafouknout balónek. Komu praskne jako prvnímu, bude Otesánkem. No co vám mám povídat, vymlasknout pivo byla hračka. Byl jsem tuším na třetím až čtvrtém místě. Mnohem horší pak ale bylo protlačit do útrob pečivo, které nemilosrdně vysušovalo sliznici ústní dutiny. Myslím, že pro diváky to musel být nezapomenutelný zážitek. Pracoval jsem co mi síly stačily, jazyk a svaly ve tváři dostávaly pořádně zabrat. Poslední sousto jsem spolkl ve chvíli, kdy již pět soupeřů začínalo nafukovat balónek. Mohutným finišem se mi ale nakonec podařilo uhájit čtvrté místo. Na mysl mi vytanuly zážitky ze zářijového Štvaní laní. Přece jenom byl ten půllitr kefíru polykatelnější než obyčejný rohlík. Na druhou stranu však nutno říci, že balónek se nafukuje nesrovnatelně snadněji než lubrikovaný prezervativ s čokoládovou vůní.
Nepodařilo se mi sice dosáhnout na medailovou pozici, nicméně s prázdnou jsem nikdo neodešli. Jako pozornost jsme každý obdrželi tričko a sošku delfína. Dřevěnou. Zároveň jsem si předsevzal, že budu poctivě a pravidelně trénovat, abych za rok již sedminásobného Otesánka porazil.
Každé ráno si dám na snídani škopíček a k němu jeden rohlík.
Tak je po Kaskabále a zbývá se jen těšit na příští rok. Nebo někde s Kaskadéry na bálech v letošní sezóně. Třeba Tišnov a jejich silvestrovská veselice v PODHORÁCKÉ RESTAURACI. V příjemném prostředí můžete s nimi strávit silvestrovský večer a oslavit příchod roku 2005. Začátkem prosince už může být vyprodáno, takže si s objednávkou stolu raději pospěšte. 602513579 nebo777807069. Galerie fotografií na http://www.gsbrno.cz/kultura/b_na kaskabale_04.htm a http://www.gsbrno.cz/kultura/kaskabalgaler_04.htm |