|
PRAHA HOŘELA
(2003)
ÚVOD
Legenda o životě
Legenda
proběhla
po jeho obličeji
jako armáda nepřítele
drancující tvoji zemi
A (U číny)
A1 U číny
Úsměv zde
budí dojem
vysypaná snůše
jablek v rohu ze tří stěn
kam si chodí ulevovat
denní spáč
který slove den
či úsměvem dalekých jeřábů ze třech chmur
ve špinavém týdnu
na eskalátorech za tebou
dva slepci
muž a žena v černých brejlích
s dlaněmi na páse
ten úsměv budí podezření
průtrže mračen
u číny, zda měla šikmé oči
i ta nejčistší lavička
je potřísněna
nosní krví
při níž se neumírá
opřena o sloup se usmívá
jedním okem
do čínské restaurace
a druhým
po vás
>>jen u nás
ITALSKÁ ZMRZLINA
vlastní výroby<<
už
panelové domy
se sesypaly
do ilegitu
a stařeny
podávají jablka
za městem
barvu číny
ten úsměv jim ale zůstal
když metro projíždělo
jejich opuštěnou stanicí
je slyšet
vřískání jejího
vysokého podpatku
když ji odtud táhli za vlasy
zaklonila hlavu
aby jí z nosu
neukápla krev
na koberec
A2 S přeraženým
Poprvé si
ohmatal obličej
když zakopl o vlastní paži
na chodníku
svůj zlomený kořen nosu
držel jak slepec
zázvorový kořen
a hrst hnusu
v umyvadle
to lidské
také tetování
s ženským jménem
shnil s nimi
našel svoji krásu
tak zase poprvé masturboval
A3 Prodavač pravdy
Trhovci přadleny ruce
prodavač pravdy:
>>La Fayette zradil Ameriku !<<
na jeho rameni
ořech louská opici
A4 Dcera
Nohy vedou podlahu
ke stropu
lustr je zamčený
její tělo je však
v ražbě zeleného linolea
a její klín upadá až do tůně
za džínovinou
pod jejíž poklop
se házejí granáty
a proto lustr je zamčený
aby svíce nebyly k utišení
ten lustr z křišťálových
tam zavěsil její otec
k výročí
dne
A5 Žena, která tloukla máslo
přeshoř
tři akrobati napodobující
hvězdice Velkého vozu
vůz - slámou oděný
pytli se třemi krkavci
schovaní v podkroví ve stodole
nad mrtvým psem
věrného hospodáře
jenž každé ráno odhrnoval
záclonu
a na přeshoří
zářily tři hvězdy
velkého vozu
plného slámou oděných
pytli na havrany v otěžích jeho ženy
větev je schována pro účel
a že pod stodolou skrývá
se kamenný kostel ze
čtrnáctého století
postavený na 45ti Mariích
z okolních vsí
aby mohl být vysvěcen to nevěděl
aby se z připravené nádoby
mohla věnovat
tlučení másla
tou palicí
kterou si ...
po tom, co jsi si uvázala
knihu na krk
knihu, kterous držela na prsou ve stodole
která jako první
začala hořet
když Praha hořela
B (Autoportréty)
B1 Autoportrét I
I
Potkal jsem
sedělo u prachu cesty za městem
nad smětí gumových duší
nad Labem
nevěnovalo mi ani pohled
jímž se plaší můry
bylo zcela zasvěceno
strastiplnosti
špičatých vrchů
nad polem
II
určitě to bylo poprvé
co vidělo
podpaží svému zítřku
protože a mě přehlédlo
z tašky mi táhlo od hřbitova
a mě přehlédlo
III
jeho pleť
byla potažena béžovým igelitem
ještě poprvé
možná jen teď
se poprvé
trhala
o ostny té špičatosti
IV
na níž fakír!
lehává s úsměvem
...
B2 Autoportrét II
jednonohého
se mu z prázdné nohavice
vysype chodidlo
si toho nevšiml
opírán o ramena
až nachodník
pravidelnými půlkroky
pak jsem se otočil
opřený do mých paží
až se mi levé oko
B3 Autoportrét III
(Štětečce)
Z vnitřní šachty pučí bez
trnem mému oku
i slepec jsem viděl
otevřeným oknem
asi proto že na dně ležela
polámaná
ze šatů visících na komíně
ale na laně, které jsem jí hodil
se uškrtila
zavřel jsem okno
jenže svá rotržená ústa
hrobník vysévá popelem
bezejmenných sebevrahů
do své skříně
její druhé ucho ve vlasech
jsem usekl při lámání dřev
a proto řval i na ni
beze slov a hlasu
roztrženými
miluju tě
bez ozvěny
B4 Autoportrét IV
ale za náměstím je louka
sady
jeden muž přespává v naší hrobce
za deskou je pravý výčet škod
ve frontě na výkop
bez rucí
mačkají čepice
ti, kteří vykopali
louky sady za náměstím
je jen jediný muž
který
přezpíval flašinet
obchází sám sebe
na mincích jsou jeho
portréty
když je svírá
svírá ho touha
nosí klobouk
a bez rukým hází mince
čeká na zítra
teď hned
B5 Autoportrét V
Kolem rtů rostla mu
zelená
svatozář
zapálil
krepovaný
lampión
rozbil ten ůl
holou rukouch
"nechci mít pleš!"
střelil
Praha hořela
B6 Autoportrét VI
S čela my stříká krev
na zrcadlo
zavěšené jako králík na dvou špagátech
na obraze Číňan
dělá Čínu
a ani k tomu nepotřebuje
rýži
a to jsem se ještě nezmínil
o tom zrcadle?
B7 Autoportrét VII
hladil její kundu
jedním prstem
od úst mu stoupala pára
přímo do jejích úst
potom vzal
její kundu mezi palec a ukazováček
a zavřel ji
jako se zamačkávaly oči
zesnulému
otočil se, přešel přes
dřevěnou lávku
i když už nevěřil
že ho unese
C (Bizardní lunapark)
C1 Galejníci
Jsem trochu nakloněn
ale Don Juan rýsuje
rysy bez okras
na podlahu
po stranách sedící galejníci
protože chtěli
na proti mě
na konci rozkopnutého koberce
pleteného
stojí Adama
v okně má větší zalíbení
než v mém rouše Nevině
když mi padají korále
vykročil jsem
že k ní
avšak první stín
na nějž jsem
došlápl
zařval
spěšně jsem
sesbíral šaty
a pak už tam nebyla
jen galejníci
broukali
o roháči
a seděli
pádly v klínech
mého klínu
C2 Poletující I
Dýchá amóre
když probodena nohou
ze své sbírky
křehká z žen
z vestičky u kabátu
vytahuji
pramen její vlasů
nekonečný jako iluzionista páv
na provaze vábidel
ve vestičce u kabátu
je zakletá
do výstřihu bez brokátu
a jedno křídlo
jež stačí tak akorát
k poletování
C3 Poletující II
>>do levého<<
Ubíjíc se krysu
loučí
zastrkuje kapesník
do krvácejícího ucha
horník
ačkoliv parník nikdy neviděl celý
a mával
C4 Poletující III
Cítil, jak ho studí
ten mokrý hadr mezi nohama
ve vypuštěném bazénu
pobíhal býk o třech
nohách
D (Odpovědi)
D1 Odpovědi I
Odpovědí na portrét
je klobouk zašitý do polštáře
třeba i body s pruhovaným vzorem
stejně jako odpovědí na obraz
je příběh
a malíř, který již pod hrobem
po paměti maluje tmu podle svého obličeje
nedosáhne na věnec
sekta, která však
svého boha vykopala
s úžasem
seznala, že nedrží na nohy
a tu pruhovanou botu, již našli zašitou v jeho peřině ...
mu padla hůř
protože se nemohli rozhodnout
je-li levá či pravá
a proto nepomohl ani polibek nejlepší panny
snad jen kdyby
velekněz
svolil, aby mu nasadili ten klobouk, jenž našli
zašitý do polštáře
(veleknězem nejpečlivěji vykartáčovaný)
ale on nesvolil
D2 Odpovědi II
>>tomu se říká hřích<< portrétovat sochu
jež je odlitkem
mrtvého kolena
a ještě z jiného úhlu
než ji sochař dal svět
(pojmenoval ji Múz)
dítě zaklelo poprvé
v rozbitém koleni
nehledá umění
která se pouze zúčastnila
přesto byl sochař právem
pohřben
do podstavce
(stříbrnými literami)
a dítě právem vinilo
sochu za svoje neštěstí
když hledalo odpověď
D3 Odpovědi III
Odpovědí na klobouk
je portrét
proto je poezie mrtvá
na mé louži
v klobouku
do něhož
-ač jsem nechtěl-
hodil desetník
houslista držící smyčec
v levém
ta melodie
mi však slušela
dámský s mašlí
D4 Nad rybníkem
Dům z pálených za stromem
strom roste z rybníka
kolem něhož obchází červené zvíře
číhající na pomalu zářící měsíc
starý muž s holí
otočený zádům
sebral z prahu
rukavici s monogramem
a zasnil se
tornado Torres
rejdilo po okolí
a ve svých útrobách
tančila tanečnice
bylo tu jméno jmenoval se Ignatio
byl tu měsíc
a strom roste z ryb
ale nebyl tu obličej na obličeji
tu a tam otec je pavoukem
ZÁVĚR
Příběh bez tváří
Bůh nenosí tvář
na noční běhy po urnovém háji
aby doručil poštu v právě pozdě
nedbá na jehnědy
a tváře nemá
pro něj Eližběta na oválné fotografii
dětský plivanec z mostu do potoka
nemá tváře
ani skála, z které skáčou
zejména ženy
jako plivance
říkali, že o jedné tváři vedli záznam
že se to poznalo
podle šustění listí
a že psi s ohony svěšenými
zalezly pod krovy
jenže v té době, kdy obcházel kolem
jak červené zvíře
slamění panáci
se zřítili do bažiny
protože nevyčkali rána
jako plamen
v urnovém háji
jako plivanec
do jeho tváře
jen on
že dokáže pít z těch slin
ale když se sklonil
do džbánu
jeho tvář
utonula
v jejich tvářích
| 
