bubnují kapky do kůže.

                Vidím tě kolem, na sobě i v sobě

                a máloco mi pomůže,

                když vím, že jinak nemohu

                                       a dobře dělám.

                Dál toužím po hlubinách tvého těla,

                uspokojit, být uspokojen

                za noční bouře pod korunami...

                Jak vykládat si pojem  "sami",

                když střetá se v té chvíli mnoho lidí

                a každý chce můj osud řídit

                po trati života, tím bludištěm.

                Snad není žádné napříště...

    …přesto či proto

                co to dělám?...

                Dál toužím po hlubinách tvého těla.

                Že naše velké problémy,

                se ukázalo bez legrace,

                neléčí nějak doktor čas

                          ba ani amputace.

                Můj pahýl lásky bolí dál

                za noční bouře pod korunami...