TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Sobota 16.11. Otmar

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

>		Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Pro tebe
Autor: Leontýnka () - publikováno 8.5.2001 (12:56:43), v časopise 11.5.2001

miroslawek (Občasný) - 11.5.2001 > Martin: jen klidně nesouhlas, avšak podle mého názoru ani tak nejde o neobvyklost nebo neběžnost rýmu, ale o jeho nesamoúčelné použití a obsahový význam. Rým plní v básni několik funkcí - např. ohraničuje konec verše a podporuje jeho eufonii (zjednodušeně-zvukomalebnost). Pokud ovšem za tímto účelem redukujeme rým na pouhý formální přílepek na konci verše, který nemá žádný nebo jen minimální obsahový význam, ztrácí své opodstatnění a při takovém postupu nakonec skončíme u Cimrmanovy absolutní rýmové konstanty ;o))) V neumělých nebo nezdařilých pokusech o rým se pak často setkáme s gramatickými rýmy ze sloves, přídavných jmen či zájmen, které jsou v zásadě triviální ve své konstrukci a velmi zhusta z nich zcela evidentně trčí fakt, že jsou na svém místě jen proto, aby se to teda rýmovalo, když už to musí být. U správně rýmované básně by to měl čtenář naopak vnímat tak, že to slovo nebo slovní spojení na konci verše nese především nějakou informaci, význam či obraz a že jen jakoby zcela mimochodem se také rýmuje. Pak mají rýmy smysl, jinak je to jen nepovedená slovní hra.

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli miroslawek

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + tři ?

Napsat autorovi ()