Páje s láskou k narozkám

Kde nejsem

Za nocí, když zaléváš půlnoční úhory,

                            raší ti kořínky vlasů

                       a sen

odrůstá neslyšně.

— Nespi se rychleji, nežli kdo umírá;

ne/po/hnu//se.

Dívám se vteřinou, jež se ti na těle

                             tříští do tisíců jisker

             a rozsvěcí krajiny

 – slova jsou svinutá v hrdélkách písčitých hodin! – ,

ale pro mě je černozem,

odkud ti odrůstá nejtenčí vlas,

                            zavřená

jak pokožka sněhu nad požáry.

Svítáš mi v hodině návratu

z končin, kde se začínáš.

Z kuřáckého kupé; reminiscence

        Až vystoupíme,

zbyde kouř lomený v podobě kvádru

a odrazy tváře jak šablona,

jíž jsem obkresloval každý les

             – kde tě nepotkám –

či hořící listy javorů

tam, kde ti tváře pochytaly

naběráčky očí.