|
|
|
| |
Náhody
Žena šla kolem činžovního domu a rozvázala se jí tkanička. Sehnula se pohotově k zemi, by si tkaničku zavázala. Poté šla dál a před nohy jí spadl z několikátého patra květináč, rozbil se, ale ženě díky jejímu zdržení se se zavazováním tkaničky neublížil. Myslím, že příběhů podobných tomuto se odehrává ve světě spousty den co den.
Vraťme se ale k začátku události, květináč stojí na okně. Zafouká vítr a on padá k zemi. Vraťme se ještě o něco dříve. Díky rozhraní nízkého a vysokého tlaku vzduchu vzni kl vítr a ten se hnal směrem ke květináči. Pokud se navrátíme ještě o něco dříve, na zemi zasvítilo slunce, díky němuž vznikla studená a chladná místa ve vzduchu a tím i rozdílný tlak na dvou místech v ovzduší, díky kterému vznikl vítr. Takto bychom mohli putovat až k začátku světa. Co tím ale chci říci ? Napadlo mne jen, že ve světě hmotném vlastně neexistuje cosi, čemu bychom mohli právoplatně říkat náhoda. Ale proč vlastně sázíme třeba Sportku ? Kdybychom přeci byli geniální a znali všechny fyzikální zákony působící na míček s číslem, všechna čísla bychom uhádli. Jenomže my geniální nejsme, jsme neznalí a tak můžeme říci, že čísla ve Sportce padla náhodně.
Pokud je však svět materiální, či jak bych to řekl, jeden veliký stroj, který se řídí podle daných fyzikálních zákonů, při znalosti všech věcí okolních bychom mohli předpovídat i událostí, které se v budoucnu stanou. Jediné, co se tomuto skutku vymyká, je přetváření světa živočichy. Pokud tedy já vezmu lžíci a vynesu ji na poličku, nikdo z lidí mi dle fyzikálních zákonů nezdůvodní, proč že se ta lžička na danou poličku přemístila a proč nebyla přemístěna například na stůl.. Tak vzniká vztah mezi světem duševním a hmotným – živou ženou, kterou mohl zabít hmotný květináč, člověk zvedl lžičku na poličku.
Asi tušíte, kam mířím. Proč by svět nehmotný, duševní, byl zcela chaotický a náhodný a svět materiální byl přesně závislý na fyzikálních zákonech. Čím jsou podmíněna naše náhlá rozhodnutí, moudré či nemoudré myšlenky, naše chování v různých životních situacích ? Vždyť kdyby si ta žena nevšimla včas rozvázané tkaničky, jistě by byla zabita či přinejmenším zmrzačena květináčem spadnuvším z okna činžovního domu. Byla to její svobodná vůle či ovlivněná vůle ? Nejsou všechny naše náhody jen důkazem našich neznalostí ? Otázky výše uvedené nechávám otevřené …
|
|
|